Ve věku 89 let zemřela muzikálová legenda Elaine Stritch

Portál BritishTheatre.com s hlubokým zármutkem oznamuje, že divadelní legenda Elaine Stritch dnes ráno zemřela ve svém domově ve věku 89 let.

Mezi její divadelní úspěchy patřily inscenace Loco (1946), Bus Stop (1955 – nominace na cenu Tony), Sail Away (1961), Company (1970), A Delicate Balance (1996), Small Craft Warnings (1973), The Gingerbread Lady (1974), Showboat (1994) a A Little Night Music (2010). Její autorská show Elaine Stritch at Liberty z roku 2001 získala cenu Tony a slavila úspěchy v Británii i v USA. Během své kariéry, která trvala sedm desetiletí, se objevila v televizních pořadech jako The Growing Paynes (1949), The Goodyear Television Playhouse (1953–55) či The Ed Sullivan Show (1954). Byla také vůbec první představitelkou Trixie Norton v pilotním skeči The Honeymooners po boku Jackieho Gleasona, Arta Carneyho a Pert Kelton. Na stříbrném plátně zářila s Charltonem Hestonem ve filmu Three Violent People (1956), s Rockem Hudsonem v A Farewell To Arms (1957), po boku Tonyho Curtise v The Perfect Furlough nebo jako zdravotní sestra v remaku The Spiral Staircase (1975). Diváci si ji mohou pamatovat i ze snímku Zámotek: Návrat (1988), jako babičku Winony Ryder ve filmu Podzim v New Yorku (2000) nebo z komedie Příšerná tchyně (2005), kde si zahrála tchyni Jane Fondové a Jennifer Lopez. Elaine získala cenu Emmy v roce 1993 za hostující roli v seriálu Zákon a pořádek a další v roce 2004 za televizní dokument o své one-woman show. Naposledy jí třetí cenu Emmy vynesla role Colleen, matky Jacka Donaghyho, v seriálu Studio 30 Rock. Britskému publiku byla nejvíce známá ze sitcomu stanice ITV Two’s Company, kde hrála s Donaldem Sindenem (1975–79). Její nedávný dokument Shoot Me měl premiéru v New Yorku. Navždy zůstane spjatá se dvěma zásadními písněmi z muzikálů Stephena Sondheima. První z nich je The Ladies Who Lunch z muzikálu Company. George Furth, autor libreta, byl svědkem toho, jak podnapilá Elaine požádala barmana: "Dejte mi prostě láhev vodky a plánek podlahy," a právě tato historka inspirovala text písně. V pozdějších letech, kdy po léčbě abstinovala, píseň v kabaretech interpretovala s drásavou emocionální hloubkou, která zjevně pramenila z autobiografických pohledů zpět na život, který málem promarnila. Tou druhou je I’m Still Here z muzikálu Follies – nezdolná hymna showbyznysové veteránky, která přežila profesní nezdary, osobní krize i měnící se módu a zůstala hvězdou i v pokročilém věku.

Byla to dokonalá profesionálka, která se mohla pochlubit tím, že za sedm desítek let vynechala kvůli nevolnosti pouze dvě představení.

Její vlastní slova jsou snad tím nejlepším rozloučením: "Miluji publikum. Můj bože, jsou to ti nejlepší přátelé na světě!"

Elaine Stritch se narodila 2. února 1925; zemřela 17. července 2014.

https://www.youtube.com/watch?v=virv-1o2KjE#t=20

https://www.youtube.com/watch?v=--u0kxITaBU

https://www.youtube.com/watch?v=zQysjiUA68U