Již od 1999

Důvěryhodné novinky a recenze

26

let

to nejlepší z britského divadla

Oficiální vstupenky

Vyberte si svá místa

Již od 1999

Důvěryhodné novinky a recenze

26

let

to nejlepší z britského divadla

Oficiální vstupenky

Vyberte si svá místa

  • Již od 1999

    Důvěryhodné zprávy a recenze

  • 26

    let

    to nejlepší z britského divadla

  • Oficiální vstupenky

  • Vyberte si svá místa

NOVINKY

NÁZOR: Halo......Dolly?

Publikováno

Od

rayrackham

Share

Ray Rackham se zamýšlí nad tím, zda zpráva o obsazení Imeldy Staunton do role Dolly Leviové neznamená monopol na hlavní ženské role v muzikálech.

Imelda Staunton

Další rok, další revival muzikálu s Imeldou Staunton v hlavní roli. Stauntonová, vynikající herečka s talentem pro komedii i zpěv, se zdá být velmi blízko k tomu, aby se zařadila po bok dam Plowrightové, Atkinsové, Smithové a Denchové jako opravdová „národní instituce“. Jen v hudebním divadle nám Stauntonová během šesti let naservírovala svou Nellie Lovettovou, svou madam Rose a svou Sally Durant Plummerovou – všechno role vytvořené zčásti kmotrem (někteří by řekli přímo Bohem) amerického muzikálového divadla Stephenem Sondheimem. Minulý týden jsme se dozvěděli, že se v roce 2020 Stauntonová odpoutá od díla největšího žijícího amerického skladatele, aby si nasadila čelenku s červeným peřím další kultovní hrdinky, tentokrát z pera druhého největšího žijícího amerického skladatele. Tím skladatelem je samozřejmě Jerry Herman. Onou rolí je pochopitelně Dolly Gallagher Leviová. A tou show, pokud jste to ještě neuhodli, je Hello, Dolly!

Bette Midler v Hello Dolly! na Broadwayi. Foto: Julia Cervantes

Od roku 2017, kdy Broadway oslavila triumfální návrat Dolly, se hodně spekulovalo o tom, že Bette Midler přiveze své představení oceněné cenou Tony do Londýna. Šuškalo se dokonce, že Bette hledala britskou herečku, která by za ni zaskakovala (podobně jako se s ní střídala dvojnásobná držitelka Tony Donna Murphy během nedávného uvádění na Broadwayi). Jméno Stauntonové se v těchto fámách objevovalo jako jedna z možných alternativ. Nyní se však zdá, že Dolly v drobném provedení Imeldy bude zpět tam, kam patří – tedy v Adelphi Theatre ve West Endu, kde bude domlouvat sňatky mladým milencům a dělat pořádný humbuk. Stane se tak poté, co muzikál Waitress odtančí svůj poslední koláč a vydá se na celostátní turné. Během limitovaného angažmá trvajícího třicet týdnů se Stauntonová znovu sejde se svým režisérem z Follies Dominikem Cookem a v roli Irene Molloyové se k ní připojí Jenna Russell. Imeldina Dolly má být klenotem divadelní sezóny 2020.

Když jsem tu zprávu slyšel, okamžitě jsem se ptal: To vážně neexistuje žádná jiná žijící herečka určitého věku, která by byla schopna utáhnout hlavní ženskou roli v revivalu na West Endu? Vstupujeme snad do divadelní obdoby filmového konce 90. let, kdy Maggie Smithová hrála snad všechno, co nebylo nejdřív nabídnuto Judi Denchové? Bude Stauntonová hromadit trofeje podobným způsobem jako Denchová, která vyhrála téměř každou filmovou cenu, včetně Oscara za šestnáct minut na plátně v Zamilovaném Shakespearovi? Čím je dána naše posedlost vidět v každém velkém revivalu tu stejnou osobu? A hlavně, proč?

Michael Ball a Imelda Staunton v Sweeney Todd

Moje první otázka by asi měla znít: Je tento úkaz spojený pouze se Stauntonovou? Odpověď zní jasně: nikoliv. Stauntonová se zdá být britskou (nebo West End) verzí „efektu Patti“. Ano, mluvím o LuPoneové. Patti LuPone. Kupodivu nám LuPoneová naservírovala svou broadwayskou Nellie Lovettovou a madam Rose v přesně stejném časovém rámci (tři roky mezi lety 2005 a 2008), jen několik let předtím, než se Stauntonová vydala na své výlety do viktoriánského Londýna a do světa umírajícího vaudevillu (2011 a 2014).

Obě začaly svá sondheimovská dobrodružství jinde. Patti zpívala snad všechny hlavní sondheimovské hrdinky na festivalu Ravinia v Chicagu (včetně Desiree v Malé noční hudbě a Fosky v Passion), než vytvořila verze rolí, které ji vynesly zpět na Shubert Alley. Stauntonové zase letní sezóna v Chichesteru umožnila si role vyzkoušet před angažmá na West Endu. Jediný rozdíl se zdá být v tom, že Sondheim Stauntonovou zbožňuje, zatímco sama LuPoneová tvrdila, že k ní se tak vřele vždycky nestavěl. Možná proto Stauntonová hrála Sally v produkci Follies v Národním divadle (údajně na Sondheimovo naléhání), i když se na tu roli hodila asi stejně „dobře“ jako LuPoneová. Patti se na ni zjevně příliš nehodila, což se potvrdilo, když se Follies nedávno hrálo na Broadwayi a roli bývalé sboristky ztvárnila další Sondheimova oblíbenkyně – Bernadette Petersová.

Imelda Staunton jako Sally Durant-Plummer v muzikálu Follies

Na sociálních sítích jsem poukázal na zvláštní obsazení Stauntonové do role Sally v Follies a bylo mi řečeno, že se musím mýlit, protože Sondheim ji schválil, a to prý stačí. Ale stačí to? Nejsem sám, kdo zpochybňuje alespoň některé změny v produkci Company na West Endu z roku 2018, které autor sám veřejně podpořil (pokud vás to zajímá, změna pohlaví hlavní postavy se mi líbila, ale skoro všechny změny v textu a libretech nikoliv). Cole Porter napsal mnoho kusů (přesně pět) pro Ethel Mermanovou, ale na každé úspěšné Anything Goes mohl připadnout propadák jako Red, Hot, Blue. Také uznávaná Mary Martinová hrála v zlaté éře Broadwaye řadu rolí, nad kterými by dnešní castingoví režiséři pozvedli obočí. Blíže k domovu se Julia McKenzieová těšila dlouhému období, kdy byla nezpochybnitelnou britskou interpretkou Sondheimova kánonu. A pak je tu samozřejmě „první dáma West Endu“ Elaine Paigeová, která v 80. a 90. letech získala téměř každou hlavní ženskou roli. To naznačuje, že umělecká dlouhověkost zčásti závisí na vztazích skladatelů k jejich hvězdám. Pro Portera a Berlina to byla Mermanová či Martinová, pro Lloyda Webbera Paigeová, pro Sondheima to vypadalo na zámořský souboj mezi McKenzieovou a Petersovou – a teď se kyvadlo přehouplo k Stauntonové.

Je tu také fakt, že Hello, Dolly! bude režírovat Dominic Cooke, který se Stauntonovou naposledy spolupracoval na Follies a je velmi úspěšným bývalým uměleckým šéfem Royal Court. Cooke je známý tím, že změnil tvář i štěstí tohoto divadla. Po fenomenálním úspěchu dvojice Cooke/Staunton ve Follies v roce 2017 (připomeňme, že obnovené nastudování z roku 2019 bez Stauntonové se už tak dobře ani tak rychle neprodávalo) není vyloučeno, že producenti Hello, Dolly! chtějí toto kouzlo zopakovat. Ale (ano, vždycky je tu nějaké ale...) Hello, Dolly! není Follies. Zatímco první jmenovaný titul je čistě hvězdná komedie, druhý je muzikál s téměř čechovovskou hloubkou. Cooke se možná rozhodne vrátit muzikál k původní divadelní hře Thorntona Wildera Dohazovačka, podle které vznikl. Pokud se tak stane, bude to ještě Hello, Dolly!? Zda se kouzlo při opětovném setkání Cookea a Stauntonové vrátí, se teprve uvidí, nicméně se jménem Stauntonové na plakátě je to sázka na jistotu ve srovnání s méně známou herečkou, která by se pro roli třeba hodila lépe.

Carol Channing, Pearl Bailey a Ginger Rodgers

Možná je to samotnou rolí Dolly, co nakonec Stauntonovou přivedlo do Yonkersu. Postava Dolly Gallagher Leviové je v mnoha ohledech muzikálovým ekvivalentem krále Leara. Zdá se, že každý činoherní herec dosáhne bodu, kdy Král zavolá. Sir Gielgud a Olivier si to užívali, Ian McKellen se toho děsil a Albert Finney prý od role utekl na míle daleko. V jistém smyslu to platí i pro Dolly; od Carol Channingové po Bette Midler (přes Mermanovou, Martinovou, Petersovou, Pearl Baileyovou, Ginger Rogersovou a desítky dalších) vypadá seznam těch, které roli hrály, jako abeceda muzikálových hvězd. V moderním pojetí si korunu z plevele nasadily Glenda Jacksonová i Kathryn Hunterová, zatímco Danny La Rue nám v 80. letech naservírovala svou Dolly v poněkud „lidovějším“ stylu. Zajímavé je, že LuPoneová měla k Dolly nejblíže při několika telefonátech s Jerrym Hermanem na konci roku 2010, dlouho předtím, než se Bette Midler v roce 2017 roztančila při titulním čísle v Shubert Theatre.

Imelda Staunton jako Dolores Umbridgeová v Harrym Potterovi

Hledal jsem různé důvody, proč Stauntonová dominuje muzikálové scéně na West Endu, ale jeden jsem zatím vynechal. Možná je to prostě tím, že je to skvělá herečka, kterou diváci milují? Tyto dvě věci nemusí být nutně závislé a už vůbec nejdou vždy ruku v ruce. Ale Stauntonová je rozhodně tím vzácným druhem lidového talentu. Na začátku kariéry působila hlavně na jevišti v RSC či Národním divadle. Poté se stala světově známou jako televizní a filmová herečka díky roli Dolores Umbridgeové v Harrym Potterovi nebo tragické postavě Very Drakeové. I při návratu k divadlu nadále těšila filmové diváky, naposledy když ve filmu Panství Downton byla zdatnou konkurentkou Maggie Smithové v disciplíně „vznešenost a ironie“. Možná jsme si jako publikum na naše „národní poklady“ prostě zvykli a chceme je vidět ve všem – a ti, kdo o obsazení rozhodují, na tuto potřebu jen reagují?

O tom, zda je Stauntonová pro roli Dolly tou pravou, se bude debatovat ještě dlouho po její premiéře v divadle Adelphi, to je jisté. Jistější je ale to, že jedna z našich nejmilovanějších a nejpracovitějších hereček do toho dá všechno. Stauntonová má komediální průpravu i talent na slapstick. A ruku na srdce, ani Carol Channingová nebyla v roli plné peří a flitrů žádnou Marií Callasovou, takže Stauntonová ji jistě uzpívá, a to dobře. Doufejme, že i ti největší pochybovači budou příští léto překvapeni a nikdo z nás nebude litovat, že si producenti nevybrali raději Bette. REZERVUJTE SI VSTUPENKY NA HELLO DOLLY DO DIVADLA ADELPHI

Sdílejte tento článek:

Sdílejte tento článek:

Dostávejte to nejlepší z britského divadla přímo do vaší schránky

Získejte jako první přístup k nejlepším vstupenkám, exkluzivním nabídkám a nejčerstvějším novinkám z West Endu.

Z odběru se můžete kdykoli odhlásit. Zásady ochrany osobních údajů

SLEDUJTE NÁS