RECENZE: A Funny Thing Happened On The Way To The Gynaecologic, Finborough Theatre ✭✭✭✭

Jennifer Christie recenzuje hru Cesta na gynekologickou onkologii v Memorial Sloan Kettering Cancer Center v New Yorku aneb Stala se mi taková vtipná věc, kterou právě uvádí londýnské Finborough Theatre.

Cariad Lloyd, Kristin Milward, Cara Chase a Rob Crouch. Foto: James O Jenkins A Funny Thing Happened on the Way to the Gynaecologic Oncology Unit at Memorial Sloan Kettering Cancer Center of New York City

Finborough Theatre

5. října 2018

4 hvězdičky

Rezervujte si vstupenky Finborough Theatre je neuvěřitelně všestranný prostor. Unikátní půdorys v „ostré“ části budovy se mění s každým představením, které jsem tu viděla, a současné rozvržení hlediště oproti jevišti je zatím to úplně nejlepší.

Děj se odehrává na nemocničním pokoji, kde dvě dámy bojují s různými fázemi rakoviny vaječníků: Geena je v terminálním stádiu a Marcie se léčbou teprve prokousává. Obě postavy jsou na scéně neustále, i když většinu času prospí. Jejich přítomnost je však pro příběh a celkovou dynamiku naprosto klíčová.

Jako první přichází Marciina dcera Karla. V podání Cariad Lloydové se setkáváme s Karlou jako s nezávislou a silnou ženou, která tráví čas u lůžka své spící matky zkoušením nových skečů pro svá stand-up vystoupení. Obsah je to velmi vtipný a velmi mládeži nepřístupný.

Cara Chase a Rob Crouch. Foto: James O Jenkins

Poté do pokoje tiše vstoupí Don (Rob Crouch), aby poseděl u své matky Geeny. Návštěvníci si zpočátku neuvědomují přítomnost toho druhého a Donova reakce na neslušnosti, které slyší zpoza závěsu, je všechno, jen ne nenápadná. Celá scéna má švih prvotřídní frašky.

Hra se pohybuje v onom úžasně nepříjemném a často bolestivém prostoru, kde se nevýslovné trauma přebíjí často nevhodným humorem. Drásavý smích u smrtelné postele nebo na pohřbu se může zdát společensky nepřijatelný – dokud se v takové situaci sami neocitnete. Smích otevírá dveře k vyjádření nesnesitelného smutku, a to je ozdravné.

Dramatička Halley Feiffer dokazuje, že tento emocionální tanec zvládá s elegancí, a vedle příběhu o nemoci a smrti přidává i postřehy o rodičovství, které vás u srdce podobně zabolí. V dalším nečekaném zvratu pak u sebe dva osamělí a emočně vyprahlí jedinci nacházejí útěchu a úkryt.

Pod svižným a přesným režisérským vedením Bethany Pittsové zvládají Lloydová a Crouch tempo i interakce předepsané scénářem na jedničku a berou diváky na emocionální horskou dráhu. Zejména výkon Lloydové je nesmírně uvěřitelný, v momentech, kdy ji zasáhnou matčiny kousavé poznámky, se zdá, jako by se fyzicky zmenšovala.

Cariad Lloyd, Kristin Milward a Rob Crouch. Foto: James O Jenkins

Někdo by si mohl myslet, že Cara Chase v roli Geeny měla snadnou práci, když většinu času prospí a pronese jedinou větu. Soustředění, které je k tomu potřeba, je však fenomenální. Přece jen, co kdyby opravdu usnula a prošvihla svou jedinou, byť klíčovou repliku?

Marcie, matka Karly, má textu podstatně víc. Kristin Milwardová předvádí jeden z nejlepších momentů hry, když se probere k vědomí, aby s dokonalým načasováním pronesla pouhá dvě slova. V pozdějších scénách toho Marcie namluví mnohem víc, ale z nějakého nevysvětlitelného důvodu je nucena mluvit se zavřenýma očima. Tento efekt zavřených očí se trochu tluče s razancí a jedem v jejích slovech a dělá z postavy tak trochu břichomluveckou loutku.

Hra A Funny Thing Happened on the Way to the Gynaecologic Oncology Unit at Memorial Sloan Kettering Cancer Center of New York City je jednoaktovka, která trvá jen o něco déle, než trvá vyslovit její název. Je to 80 minut, během kterých se v těchto postavách sami najdete a uvědomíte si zranitelnost lidského bytí. Zároveň je to 80 minut upřímného smíchu. Toto umělecké zrcadlo nastavené realitě je sice trochu pokřivené, ale dívá se do něj skvěle.

Uvádíme do 27. října 2018

REZERVUJTE ZDE