RECENZE: Muzikál Doodle ve Waterloo East Theatre ✭✭

Doodle The Musical, Waterloo East Theatre

12. ledna 2018

2 hvězdičky

Rezervujte zde

Tak tu máme další muzikál, který se veze na vlně nostalgie po druhé světové válce: uniformy, chytlavé popěvky, ploché postavy a pořádná porce eskapismu.  Pokud je to váš šálek čaje, možná si přijdete na své.  Hudba je v mnoha ohledech velmi povedená – Andy Street jako skladatel rozhodně ví, co dělá, a najdeme tu několik čísel, která vás spolehlivě okouzlí.  Většinu z nich zpívá nejzářivější hvězda večera Sooz Henshaw (podle mě známá také jako Kempnerová): 'He's a dinosaur' je zatraceně dobrý flák, popravdě až moc dobrý na to, jaký k němu patří text.  Hlavním hybatelem tohoto bizarního příběhu o válečných kouscích je Jonathan Kydd, jehož jméno si pamatuji hlavně z dětského pořadu 'Rainbow' na stanici ITV ze sedmdesátých let.  Kydd nepíše scénář v pravém slova smyslu, ale spíše nesourodou sbírku skečů, které divoce a nečekaně mění tón i styl, jako by jejich jediným cílem bylo vyplnit čas mezi úvodem a finále ve stylu ztřeštěné revue.  Nebo že by to byl záměr?  I jeho texty se nesou v tomto improvizovaném duchu.  Pokud nemáte vysoké technické nároky, může vám to připadat docela milé.  Na druhou stranu, pokud to budete brát vážně jako pokus o vyprávění příběhu ve formě muzikálu, nejspíš budete k výsledku o poznání přísnější.

Pro tento účel se sešel početný ansámbl.  Paul Ryan, Paul Croft, Reggie Oliver, Paul Storrier, Michael Sadler, Sebastian Kainth, Conor Cook a Luke Farrugia se ctí zvládají nespočet rolí, ale nikdo z nich nedostal tak vděčný materiál jako Evan Boutsov, jehož hlavní devízou je zde působivá postava, kterou opakovaně vystavuje v celé její polonahé kráse.  Hudební čísla doplňují vlnící se Kate Haughton a Viva Foster, doprovázené swingovou alternací Grace Keeble v rámci dosti nahuštěné choreografie Gianny Burrightové.  Baska Wesolowska vytvořila elegantní, i když poněkud těžkopádné víceúčelové kartotéky a filmové plátno, na kterém se promítají spíše narychlo střižené klipy z dílny samotného Kydda.  Působí to celé velmi útulně a upřímně, ale člověk se musí ptát, jestli si tvůrci opravdu mysleli, že z toho vznikne plnohodnotný muzikál.  Režisér Jonathan Moore se o žádné prokreslování postav nebo hlubší úvahy ani nepokouší.

Kyddův scénář je, mírně řečeno, trochu na úrovni školní besídky.  Jeho nápady – i vtipy – jsou staré jako druhá světová válka sama.  Takže pokud jste ochotni tolerovat anachronismy a zastaralé postoje, možná z vás jednu dvě pobavené reakce vymámí.  Stejně tak se ale může stát, že se budete cítit poněkud trapně.  Není mi úplně jasné, jestli je to záměrná ironie, nebo ne.  Cílem zřejmě bylo vytvořit křížence mezi Spamalotem, sérií Carry On, Černou zmijí a Producenty.  Výsledkem této koláže je však něco bez vlastní jasné identity.  Panu Kyddovi to ale nejspíš nevadí.  Nezbývá než doufat, že si najde publikum stejně bezstarostné, jako je on sám.

KOUPIT VSTUPENKY NA DOODLE THE MUSICAL