RECENZE: Europe After The Rain, Mercury Theatre Colchester ✭✭✭✭

Paul T Davies recenzuje hru Olivera Bennetta Europe After The Rain, vítězný text Mercury Playwriting Prize 2017, který nyní uvádí Mercury Theatre v Colchesteru.

James Alexandrou (Will) a Anna Koval (Yana) v představení Europe After The Rain. Foto: Robert Day Europe After the Rain. Mercury Theatre, Colchester.

31. května 2018

4 hvězdy

Vstupenky zde

Hra Olivera Bennetta, oceněná cenou Mercury Playwriting Prize 2017, není ani tak hrou o brexitu, jako spíše dílem zasazeným do doby „post-post-brexitové“. Představuje si budoucnost, v níž USA vystoupily z NATO, uprchlíci z Ukrajiny proudí do Anglie a co je znepokojivější, krajně pravicová populistická strana je na pokraji vítězství v britských volbách. Toto rozsáhlé politické pozadí, které se ve světle Trumpova twitterového účtu zdá až mrazivě reálné, je zkoumáno skrze osobní životy čtyř odlišných postav, z nichž každá utíká před svou minulostí. Fascinujícím detailem je, že dějištěm je umělá pláž vybudovaná Willovým otcem, kde jsou dokonce i zvuky vln pouštěny z kazet. Will u sebe ukrývá uprchlice Yanu a její dceru Martu, a křehká rovnováha sil mezi nimi se naruší ve chvíli, kdy na pláž vtrhne Willův starý přítel Max.

Simon Haines (Max) a Natasha Kafka (Marta) v představení Europe After The Rain. Foto: Robert Day

Nápaditá a precizní režie Cary Nolanové jde postavám do hloubky a silné herecké obsazení skvěle pracuje s rytmem scénáře. James Alexandrou ztvárňuje Willa jako silného, až šikanujícího muže, který neustále hledá uznání za své altruistické činy. Stojí v kontrastu s ledovou Yanou Anny Kovalové, která je odhodlaná vtisknout svému životu nový řád a skrývá minulost, jež neodpovídá Willovým představám. Natasha Kafka je dojemně křehká v roli dospívající dcery Marty, která se skrze internetové kvízy snaží najít vlastní identitu, unavená věčným vláčením z místa na místo pod taktovkou své matky. A konečně Simon Haines je báječný jako Max – poněkud pochybný snílek bez kontaktu s realitou, vtipný a zábavný, přesto odhalující pravdu o oné falešné pláži.

Anna Koval (Yana) a Natasha Kafka (Marta) v představení Europe After The Rain. Foto: Robert Day

Některé motivy zůstaly poněkud nedotažené. Max trpí narkolepsií a mívá výpadky vědomí, což se v průběhu hry vytrácí a slouží spíše jen jako spouštěč pro změny scén. Také vztah mezi Yanou a Martou mohl být prozkoumán více – co Martu v budoucnu vlastně čeká? Nicméně jako symbol idealizované Británie, vyvolávající vzpomínky na dětství u moře, je fascinující sledovat, jak se pláž pod náporem svých obyvatel postupně zanáší odpadky a špínou. Zvláště poté, co vyjde najevo, že Willův otec stojí za popularitou pravicové strany. Když se tato strana chápe moci, Will zvažuje práci pro ně jako svou jedinou možnost. Max se mezitím pokouší krajinu přetvořit, pohřbívá pravdy i identity, zatímco se zvedá silný vítr – vítr, který již není umělý a který toto místo dříve či později stejně rozmetá.

Anna Koval (Yana), James Alexandrou (Will) a Simon Haines (Max) v představení Europe After The Rain. Foto: Robert Day

Oliver Bennett napsal hru překypující nápady, jejíž stopáž je ideální pro vykreslení těchto postav i situací. Účelná scéna Amelie Jane Hankinové využívá lana k vytvoření mříží, které postavy v jejich nereálném světě vězní o to více. Jde o působivý dramatický debut, který je provokativní i zábavný. Tuto novou hru k zamyšlení se rozhodně vyplatí vidět!

Hrajeme do 9. června 2018

REZERVUJTE SI VSTUPENKY NA EUROPE AFTER THE RAIN