RECENZE: Metamorphoses (Proměny), Earl Haig Hall ✭✭✭✭✭

Ovidiovy Proměny

Zpracování: Pants on Fire

Earl Haig Hall

8. října 2015

5 hvězdiček

Recenze: James Garden

Earl Haig Hall působí jako relikvie z dávno zapomenutých dob – představte si suterén kostela nebo komunitního centra ze 30. let, kde se ale podává poctivá hospodská klasika. Zároveň je to však naprosto ideální prostor pro úžasnou site-specific adaptaci Ovidiových Proměn v podání souboru Pants On Fire.

Svěží vize režiséra Petera Bramleyho jasně prosvítá skrze toto zdánlivě prosté pojetí antického textu. Děj nás tentokrát zavádí doprostřed druhé světové války, tedy do okamžiku, který lze považovat za nejzásadnější bod zlomu a proměny Evropy ve 20. století (Změna? Proměna? Chápete ten vtip?). Na první pohled inscenace působí mimořádně skromně – to je však zjevně záměr. Člověk by si mohl myslet, že jde o další z řady tuctových „fringe“ představení, ale skutečné kouzlo se vyjeví až s postupným rozvojem divadelní magie. Loutky, projekce, nápadité kostýmy, precizně promyšlená pohybová složka a malý ansámbl, kde každý zvládá čtyři až šest rolí, to vše doplněné původní hudbou a texty Lucy Egger, tvoří mistrovského průvodce antickými mýty a příběhy o původu světa, které mnozí považují za nesrozumitelné.

Často se říká, že nouze naučila Dalibora housti, a tento soubor ono rčení potvrzuje každou vteřinou své hry. Jakmile se dostaneme ke známějším scénám – jako je Ikarův let příliš blízko ke slunci, proměna děsivé Medúzy v nádherného Pegase nebo příběh o Minotaurovi a jeho obětech – nemůžete se dočkat, jaký další divadelní trik tvůrci vytáhnou z rukávu, aby vám tyto legendy převyprávěli. Pants on Fire jsou zkrátka mistři invence.

I když jde o nové obsazení a některé pohybové pasáže by ještě snesly trochu vypilovat (ne, ty jazzové choreografie opravdu nejsou dokonalé a ozvučení by kvůli chybějícím výškám v reproduktorech mohlo působit amatérsky), ve výsledku je to úplně jedno. Schopnost této party diváka pobavit, dojmout, a u toho ještě ovládat několik hudebních nástrojů a zpívat v bezchybných harmoniích, je prostě neuvěřitelně působivá.

Proměny se hrají po zbytek října od čtvrtka do neděle. A přestože se Earl Haig Hall nachází v „nejtemnějším koutě“ Crouch Endu, nenechte se cestou odradit. Využijte klidně všechny vlaky, metro i autobusy, abyste tohle představení viděli. Je to naprostá povinnost.

Proměny se hrají v Earl Haig Hall až do 30. října 2015