RECENZE: Momma Golda, King's Head Theatre ✭✭✭

Jennifer Christie recenzuje inscenaci Momma Golda s Thelmou Ruby v hlavní roli v divadle King's Head Theatre.

Momma Golda

King’s Head Theatre

4. listopadu 2018

3 hvězdičky

Rezervujte zde Inscenace Momma Golda je oslavou dvou výjimečných žen. Tou první je pochopitelně ústřední postava celého příběhu, Golda Meirová. Narodila se jako Golda Mabovičová (3. května 1898 – 8. prosince 1978) a byla izraelskou učitelkou, členkou kibucu, státnicí, političkou a v pořadí čtvrtou premiérkou Státu Izrael. Život Goldy Meirové stojí za prostudování díky její neochvějnosti a oddanosti cíli, ať už jsou vaše politické názory jakékoli. Druhou dámou hodnou obdivu je představitelka hlavní role Thelma Ruby. I paní Ruby má za sebou dlouhou a zářnou kariéru. Sama se svým věkem nijak netají – je jí 93 let. Věk je však zcela podružný, když uvážíte rozsah role, kterou v kuse Momma Golda ztvárňuje. Je to obrovský herecký úkol, který by byl v jakémkoli věku výzvou pro energii i paměť. Hru Momma Golda adaptovala Ruby se svým zesnulým manželem Peterem Fryem podle původního dramatu Williama Gibsona. Gibsonova Golda sázela na početné obsazení s více než 40 postavami, ale Momma Golda byla zredukována na pouhé dva herce: Ruby hraje Goldu od jejích pěti let a Sean Baker ztvárňuje zástup diplomatů a politiků, stejně jako Goldina otce Mošeho Maboviče a manžela Mošeho Meira. Momma Golda má formu vyprávění prokládaného krátkými hranými scénami. Časová osa je roztříštěná a libovolně přeskakuje vpřed i vzad, což působí poněkud nesourodě.

Jako Golda Ruby téměř nestřídá kostým a ještě vzácněji opouští jeviště. Sledovat její transformaci z vyčerpané a nemocné Goldy, která čelí krizi během jomkipurské války v roce 1973, je mistrovskou lekcí charakterového herectví. Přechodu dosahuje pouhým vnitřním posunem energie, jímž promění pětasedmdesátiletou státnici v pětileté dítě nebo zamilovanou mladou ženu.

Sean Baker coby představitel všech ostatních postav musí působit jako herecký kaleidoskop; někdy mění postavy i během cesty z jedné strany scény na druhou. Baker je stejně jako Ruby hercem s obrovskými zkušenostmi a očividným talentem i silou. Nicméně v tomto případě se zdálo, že těch rolí na něj bylo už i tak trochu moc.

Momma Golda je přímočarým převyprávěním faktů ze života Goldy Meirové, zejména z počátku jomkipurské války. Kdo by však hledal hlubší sondu do osobnosti a politických postojů této dámy, bude zklamán. Na takto detailní analýzu zde zkrátka není prostor.

Z kreativního hlediska byla jednoduchá scéna režisérky Sarah Bergerové efektní a výrazně jí pomohl světelný design Clancyho Flynna. Jeho úsporné využití reflektorů bylo klíčové pro vymezení změn v čase a prostoru. Po celou dobu byl také chytře využíván hudební doprovod.

Uvádíme do 12. listopadu

VSTUPENKY NA MOMMA GOLDA ZDE