RECENZE: Quiz, Noel Coward Theatre ✭✭✭✭

Paul T Davies hodnotí hru Kvíz od Jamese Grahama, kterou aktuálně uvádí Noel Coward Theatre.

Gavin Spokes (Charles Ingram) a Keir Charles (Chris Tarrant) v inscenaci Kvíz. Foto: Johan Persson Kvíz.

Noel Coward Theatre|

11. dubna 2018

4 hvězdičky

Rezervujte zde Aktuálně nejvyhledávanější dramatik James Graham, čerstvě posilněný nedělním vítězstvím na cenách Olivier za hru Labour of Love, otevírá ve West Endu už svou třetí produkci během necelého roku. Tentokrát se ve své analýze zaměřil na ryze britskou aféru „kašlajícího majora“ ze soutěže Chcete být milionářem? (Who Wants To Be A Millionaire). Major Charles Ingram byl v roce 2001 obviněn z podvodu při cestě k milionové výhře, v čemž mu měli pomáhat jeho žena Diana a další kvízový nadšenec Tecwen Whittock. Na povrchu je hra o skandálu a soudním procesu jedné z nejpopulárnějších TV show té doby, ale Grahamovi se opět podařilo zachytit klíčové momenty britské společnosti. Byl to úsvit éry, kterou dnes nazýváme reality TV, a zaujala mě poznámka, že kromě zpráv byla do té doby jedinou cestou „obyčejných“ lidí na obrazovku právě účast v kvízech. Milionář těžil z psychologického dramatu, kdy se lidské osudy měnily divákům přímo před očima a rozhodnutí, která mohla získat i ztratit jmění, byla dramaticky podtržena zvukem a střihem.

Gavin Spokes (Charles Ingram), Stephanie Street (Diana Ingram) a Henry Pettigrew (Adrian Pollock) v inscenaci Kvíz. Foto: Johan Persson

Vynikající scéna Roberta Jonese dává soudu formát televizní soutěže – první dějství představuje obžalobu, druhé obhajobu. Celé to nejlépe funguje jako ansámbl, ale Sarah Woodward je jako žalobkyně Sonia Woodley excelentní. Keir Charles je pak neuvěřitelný v celé řadě rolí moderátorů, včetně Jima Bowena či Dese O’Connora, a naprosto geniální jako Chris Tarrant – jeho mimika a hlasové nuance vás okamžitě přenesou v nostalgii zpět. Gavin Spokes hraje Charlese Ingrama dobře, i když postava působí spíše jako neohrabaný hlupák a člověk se až diví, jak si mohli myslet, že jim to projde. Ale byli skutečně vinni? Fascinující je, že diváci o přestávce hlasují pomocí ovladačů o vině či nevinně. Většina hlasovala pro vinu, ale druhá polovina nabízí nové perspektivy na minulé scény a na konci diváci hlasují znovu – s velmi zajímavými výsledky!

Soubor inscenace Kvíz v Noel Coward Theatre.

Hře chvíli trvá, než najde své tempo, a hospodský kvíz zapojující celé publikum by možná lépe fungoval v menším sále, protože zde působí spíše jako rozptýlení od hlavní děje (zvláště když cizí lidé vedle vás odmítají hrát, ale kritici už jsou zkrátka zvláštní sorta). Jelikož je to hra Jamese Grahama, nechybí ani téma Labouristické strany, i když některé body působí trochu násilně naroubované. Přesto je fascinující sledovat, jak odkrývá, že Milionář byl nastaven ve prospěch střední třídy – v raných letech byli soutěžící hlavně bílí, nudní muži ze středních vrstev, tedy lidé s penězi hrající o další peníze. (Judith Keppel, první vítězka milionu, má dokonce aristokratické kořeny.) Graham je silný v tom, jak ukazuje, že realita je dnes konstruována a může nabízet „alternativní fakta“ – v těchto momentech je hra skutečně výbušná. Zpočátku jsem měl pocit, že manželé Ingramovi jsou vykresleni ploše, ale při zpětném pohledu mi došlo, že to byl Grahamův záměr – dostáváme sestříhanou, strukturovanou verzi postav, která manipuluje s našimi reakcemi.

Ačkoliv hra nedosahuje závratných výšin kusu Labour of Love, jde o nesmírně zábavný večer plný humoru i podnětů k zamyšlení, který potvrzuje Jamese Grahama jako zásadního dramatika naší doby.

REZERVUJTE SI VSTUPENKY NA KVÍZ V NOEL COWARD THEATRE