RECENZE: Safety Net, Etcetera Theatre Londýn ✭✭✭

Mark Ludmon hodnotí novou hru autorky Qianqian Chen s názvem Safety Net, kterou uvádí londýnské Etcetera Theatre.

Safety Net Etcetera Theatre, Londýn

Tři hvězdičky

Rezervovat vstupenky

Theresa Mayová kdysi prohlásila, že pokud jste občanem světa, nejste občanem nikde. Samozřejmě tím tehdy hájila nacionalismus, ale tento výrok zároveň přesně vystihuje pocity mnoha lidí, kteří žijí mimo zemi, v níž se oni nebo jejich rodiče narodili. V ambiciózní novince Qianqian Chen s názvem Safety Net (Záchranná síť) se čínské, americké a thajské postavy cítí natolik odtrženy od svých kulturních kořenů, že už samy nevědí, kam vlastně patří. U jedné z nich, v Číně narozené ženy žijící v New Yorku, je tento zmatek v identitě tak silný, že se v její mysli rozštěpí na dvě osobnosti: na tradičně založenou Číňanku Ťing a na Jenny, požitkářskou světoobčanku.

Hra snovou a záměrně dezorientující strukturou odhaluje nitro Ťing/Jenny, která se potýká s nutností vrátit se po letech strávených v cizině do Číny a provdat se za svého snoubence Tiana. V New Yorku ji to ale táhne k Erikovi, americkému Číňanovi, který v USA vyrostl a nesnáší, když ho někdo označuje za „Číňana“ – přesto však o své identitě pochybuje a občas používá čínštější jméno Ray. A pak je tu její bláznivá kamarádka Trada, která pochází z Thajska, ale miluje Itala. Toto napětí vkusně zrcadlí scénografie Joy Huangové, tvořená černobílými krabicemi v neustále se měnících kombinacích.

Klíčem k pocitu vykořenění je zde jazyk. Autorka Chen a režisér Peizhi Zeng se rozhodli zařadit několik scén v čínštině – například rozhovory Ťing se snoubencem a matkou v Číně – a to bez simultánního překladu či titulků. Diváci sice při příchodu obdrží anglický překlad těchto scén, ale ten dává smysl až po zhlédnutí celého představení. Jako někdo, kdo neovládá mandarinštinu ani kantonštinu, jsem si sice užíval zvukomalebnost jazyka, ale jen málokdy jsem tušil, co se přesně děje. Zpětně jsem sice z překladu zjistil, že mi neunikly žádné zásadní dějové zvraty (kromě jedné klíčové scény v závěru), přesto je toto bilingvní pojetí odvážné. Odráží realitu životů mnoha lidí, ale zároveň umocňuje pocit, že nahlížíme do rozervané mysli hrdinky, která svádí vnitřní boj o to, kým vlastně je.

Zatímco já jsem byl chvílemi zmaten, pro většinu publika to problém nebyl – hlediště bylo zaplněno převážně bilingvními diváky hovořícími čínsky i anglicky (ačkoliv Jennyino používání kantonštiny vneslo další vrstvu nesrozumitelnosti i pro ty, kteří rozumějí jen mandarinštině). Londýn má obrovskou čínsky mluvící komunitu, kterou každoročně posilují studenti a zaměstnanci v City, a tak je vlastně s podivem, jak zřídka čínštinu na britských jevištích slýcháme.

V pětičlenném obsazení východoasijských herců dominují Siqi Han a Lilian Tsang, přičemž Molly Thoma v roli Erika/Raye skvěle doplňuje celkové zkoumání problematiky identity. Hui Chen je v roli „party girl“ Trady okouzlující a vtipná, zatímco Robin Khor Yong Kuan exceluje jako Tian. Pro diváka, který neovládá čínštinu, představuje použití nepřeložené mandarinštiny a kantonštiny pro hru, která se často pohybuje na hraně abstraktního a poetického stylu, značnou výzvu. Přesto je tato inscenace vizitkou umělecké skupiny Reallusion Theatre a jejího poslání tvořit díla pro asijské komunity po celém světě.

Uvádí se do 27. dubna 2019

REZERVOVAT VSTUPENKY NA SAFETY NET