RECENZE: Streamovaná verze Sasha Regan’s All Male Pirates Of Penzance ✭✭✭✭

Julian Eaves recenzuje čistě pánské obsazení operety Piráti z Penzance v režii Sashy Regan, zaznamenané v londýnském Palace Theatre a streamované online.

Olivier Savile – Pirátský král a posádka. Foto: Danny Kaan Piráti z Penzance v podání čistě mužského souboru Sashy Regan

Natočeno v Palace Theatre v Londýně a streamováno online

4 hvězdičky

Tento online přenos představení z The Palace Theatre v Londýně začíná elegantně profesionální a nablýskanou úvodní titulkovou sekvencí, natočenou přesně na míru doprovodu na sólové piáno. Je to vítaná příležitost, jak do 21. století stylově šířit úspěšné pojetí děl Gilberta a Sullivana v produkci Sashy Regan. Film z roku 2019 byl nedávno streamován a dílo je v této podobě stále k vidění k zakoupení samostatně.

Velkou výhodou této formy prezentace je, že vás vtáhne přímo do chytrého a vynalézavého textu W. S. Gilberta, zejména do jeho brilantně napsaných písňových textů. To jsou aspekty savojských operet, které se často zcela vytrácejí v úsilí, které musí zpěváci vynaložit, aby bez mikrofonů uzpívali Sullivanovy nelehké vokální party. Práce kamery citlivě reaguje na každý okamžik a ví, kdy detailně zabrat vtip, vypointovanou repliku nebo jemné herecké nuance tohoto mladého a sympatického obsazení.

Obsazení čistě pánských Pirátů z Penzance

Dvanáct let po premiéře v Union Theatre v Southwarku – mnohem menším prostoru, než jaký zdobí nyní – odstartovala tato produkce průlomovou sérii „všemužských“ nastudování G&S v režii Sashy Regan. Ta nám přinesla i operety ‚HMS Pinafore‘ a ‚Iolanthe‘ ve verzích, které více či méně reflektují současný svět. Ze všech tří působí tato nejtradičnějším dojmem díky návrhům Robyn Wilson-Owen, které nabízejí dobové kostýmy s důrazem na mušelín. Moderní choreografie Lizzie Gee pak vyzařuje sílu a energii, kterou dokáže vykřesat jen špičkový tým mladých mužů. Skutečnost, že tito chlapci zvládají zpívat ve svých tenorových, barytonových či basových polohách i v různých falsetových rozsazích a u toho ještě tančit, je největší předností inscenace. Díky tomu rádi přehlédnete skromnější výpravu i prázdné orchestřiště. Ben Bull vše osvětluje prostě, ale citlivě.

Hvězdami jsou zde však soubor a samotné divadlo. Od počátečního energického nástupu mužského ansámblu skrze hlediště, přes ovládnutí jeviště a oslnění vokální čistotou – kdy je každá Gilbertova slabika vyartikulována s úzkostlivou pečlivostí (díky patří hudebnímu nastudování Richarda Bakera, který akci zručně doprovází na klavír) – až po flirtující nástup afektovaných „dám“ (což vyvolalo salvy smíchu u převážně staršího publika). Přes mistrně podané hudební čísla až k závěru je to, co dostáváme, gejzírem precizních detailů. Potěší každého, kdo miluje velkou show předvedenou s vervou a obrovskou péčí.

Tom Senior působí v roli Frederika romanticky a urostle, ačkoliv se Regan rozhodla pojmout jeho ‚O, is there not one maiden breast‘ jako komické číslo. Byl to moudrý tah, protože Senior nemá úplně ty hrdinské kvality, aby nechal melodii plynout se všemi vysokými tóny a legatem, které si žádá; tento trik však nakonec trochu podkopává sentimentální sílu závěru. Přesto je to milý výkon, v němž vytěžil maximum ze svého příjemného, byť stále mladě znějícího hlasu, a typově do role rozhodně sedí. Naproti tomu Mabel v podání Alana Richardsona se blýská jako chrom; s lehkostí se vznáší ve vysokých polohách a produkuje jasný a radostný zvuk. Tovačná Ruth Leona Craiga je pak vyloženě zábavná.

David McKechnie jako generálmajor. Foto: Danny Kaan

David McKechnie jako generálmajor je pohotový mistr slova v těch nejzáludnějších pasážích textu G&S a podmaňuje si nás zdánlivě nenuceným zvládnutím všech nástrah. Stejně tak přesvědčí Pirátský král Olivera Savila, i když se zdá na tuto roli možná až příliš mladý – zapomínáme však, jak mladí námořníci bývali, často s kariérou stejně krátkou jako jejich život. Kvartet ženských rolí – Connie (Lee Greenaway), Kate (Dominic Harbison), Edith (Sam Kipling) a Isabel (Richard Russell Edward) – nám připomíná, že sledujeme kus, který je o ženskosti stejně tak jako o čemkoliv jiném. Regan ke své cti zvládá obejít mnoho žánrových pastí a dává jim modernost a důstojnost, která v konvenčních provedeních této opery ne vždy bývá. A pak je tu ještě Samuel v podání Michaela Burgena, jehož komická role je i tentokrát doručena s mistrovskou přesností. Je tu tedy hodně důvodů k oslavě.

Obsazení čistě pánských Pirátů z Penzance. Foto: Danny Kaan

Druhé dějství nám představí policejního seržanta Marka Akinfolarina, který si svou roli náležitě užívá – stejně jako vždy všestranný sbor, tentokrát v rolích policistů. Jako vždy, úžasně okouzlující a plynulá choreografie Lizzie Gee je provází s vtipem a humorem. Je to po přestávce vítané osvěžení, protože – jak zkušení diváci dobře vědí – to nejlepší z G&S se někdy vyčerpá v první půli. Regan se zde nezdržuje a nasazuje rychlé tempo k cílové rovince, což v nás zanechává jen špetku sladkohořké lítosti, která dodává jinak méně strhujícímu aktu na pikantnosti.

Takže i po dvanácti letech je tato show ve skvělé formě, byť s drobnými výhradami. To dobré je opravdu skvělé a je toho dost na to, aby to stálo za dvě hodiny vašeho času. Herecký soubor se baví a vy se budete bavit taky.