RECENZE: Shoe Lady, Lockdown Theatre Festival ✭✭✭

Paul T Davies recenzuje hru E. V. Croweové Shoe Lady (Dáma s botou), uvedenou na stanici BBC Radio 4 v rámci festivalu Lockdown Theatre Festival, nyní k poslechu na platformě BBC Sounds.

Shoe Lady

Lockdown Theatre Festival, BBC Radio 4

3 hvězdičky

Poslouchejte nyní Tento festival, který založil herec Bertie Carvel jako tvůrčí odpověď na lockdown, přenáší do rozhlasové podoby inscenace, které byly v březnu po uzavření divadel buď zrovna uváděny, nebo se na svou premiéru teprve chystaly. Hra Shoe Lady autorky E. V. Croweové nestihla v divadle Royal Court odehrát všechna plánovaná představení a v rozhlase ji uvádí režisérka Vicky Featherstone. Viv ztratila botu. Skrze tento prostý fakt – že má jen jednu botu – hra zkoumá tlaky, jimž čelí ženy v domácím i pracovním životě. Je to její jediný pár bot, a jakákoli jiná bota, kterou si půjčí nebo vyzkouší, jí zraňuje nohu. Bolest se stupňuje spolu s tím, jak si Viv v průběhu hry zkouší různé role, které jsou protichůdné a nepatřičné.

Katherine Parkinsonová v roli Viv naplno využívá svůj komediální talent v kusu, který je v podstatě vnitřním, místy až manickým monologem. Noha jí krvácí, mluví na ni závěsy a s postupujícím dnem se Viv propadá do stavů připomínajících Alenku v říši divů (v tomto případě v podzemí). O to, jak Viv kulhá s jednou botou, sice v rozhlase přicházíme, ale vizuální stránku nahrazuje dětský hlas předčítající scénické poznámky a hudba Matthewa Herberta, která skvěle podtrhuje zběsilý tanec ve stylu „Rudých bot“, ve kterém se hrdinka ocitla. Je zajímavé slyšet Vivino trápení s časem a pracovními závazky dnes – působí docela ironicky, když říká: „Nemusíš se sprchovat každý den“, přičemž mnozí z nás během lockdownu zjistili, že je to docela reálná možnost. Sledoval jsem její boj s hrozící výpovědí, krádežemi bot a snahou o stabilitu a nemohl jsem se zbavit pocitu, že lockdown by pro ni byl vlastně vysvobozením.

Místy mi hra přišla až příliš přímočará, jako by byla psaná „horkou jehlou“, a když Viv náhle propukne ve zpěv, měl jsem pocit, že to ději nic nepřidává a slouží to spíše jako vycpávka. Je to drobný kus a připouštím, že v rozhlasové adaptaci se mohlo leccos vytratit; antinaturalismus autorky E. V. Croweové by určitě lépe fungoval na jevišti. Přesto je radost slyšet Parkinsonovou v akci. Skutečnost, že všechny hry byly nahrávány přímo v domovech herců, je pozoruhodný výkon a kvalita zvuku je vynikající.

Poslechněte si hru Shoe Lady