RECENZE: Translations (Překlady), National Theatre ✭✭✭✭

Danny Coleman-Cooke hodnotí hru Překlady (Translations) od Briana Friela, kterou uvádí scéna Olivier Theatre v National Theatre.

Colin Morgan jako Owen v inscenaci Překlady. Foto: Catherine Ashmore Překlady (Translations)

Olivier Theatre

National Theatre

30. května 2018

4 hvězdičky

Rezervovat vstupenky

Hra Překlady (Translations) od Briana Friela byla napsána v roce 1980 a odehrává se v 19. století, přesto působí i v roce 2018 naprosto aktuálně. V době, kdy je sdílení moci v Severním Irsku brzděno otázkami jazyka a identity, zůstává tato strhující produkce stejně silná jako kdykoliv předtím.

Jazyk zde totiž není pouhým komunikačním nástrojem, ale vyjádřením identity a politiky. Friel to vystihuje naprosto dokonale a mistrně proplétá politická témata, jako je vzdělávání či britský kolonialismus, s komplexností vztahů, které překračují hranice i názorové tábory.

Scéna z Překladů v National Theatre. Foto: Catherine Ashmore

Děj Překladů je zasazen do malé donegalské školy v 19. století, kde panuje klid až do chvíle, než dorazí anglicky mluvící vojáci, aby zmapovali oblast a vytvořili nové, standardizované názvy míst.

Tím se dává do pohybu řetězec událostí, během nichž se jedna z místních obyvatelek zamiluje do britského vojáka a další je vnímán jako potenciální kolaborant, jakmile vyjdou najevo skutečné plány armády.

Dermot Crowley (Jimmy Jack) a Ciarán Hinds (Hugh) v Překladech. Foto: Catherine Ashmore

Frielovy dialogy mají v sobě nádhernou lyriku, díky čemuž je radost je poslouchat, i když postavy na scéně jen tak vtipkují. Díky relativně prosté scéně se do popředí dostává poezie a síla jazyka – Frielova slova jsou totiž víc než dostatečným pilířem k tomu, aby celé představení utáhla.

Obrovský prostor Olivier Theatre bývá pro produkční týmy často oříškem, ale tato inscenace to zvládla na jedničku. Využívá komorní „jeviště na jevišti“, kde se odehrává většina děje. Zbytek prostoru vyplňuje tráva a hlína, které ožívají díky atmosférické mlze, bouřím a mimořádně důmyslnému osvětlení.

Herecké obsazení je vynikající ve všech ohledech. Chemie mezi aktéry je prvotřídní a z náročného, často vícejazyčného scénáře ždímají maximum v každém okamžiku.

Adetomiwa Edun (poručík Yolland) a Judith Roddy (Marie). Foto: Catherine Ashmore

Obzvláště Adetomiwa Edun a Judith Roddy jsou něžní a zábavní jako osudoví milenci, kteří si kvůli jazykové bariéře navzájem nerozumí. Ciaran Hinds je pak úchvatný v roli charismatického a poněkud zanedbaného učitele, který se snaží vštípit klasické vzdělání obyvatelům irského venkova.

Mou jedinou výtkou je tempo inscenace. Zatímco pozvolný rozjezd v prvním dějství lze snadno odpustit, závěr působí poněkud náhle a nepřináší takové vyvrcholení, v jaké by divák mohl doufat.

To jsou ale jen drobné vady na kráse. Překlady jsou skvělým divadelním zážitkem a ukázkou brilantní dramatiky od jednoho z největších autorů své generace.

REZERVOVAT VSTUPENKY NA PŘEKLADY