ROZHOVOR: Hannah Vassallo o muzikálu Dirty Dancing – Hříšný tanec

Hannu Vassallo do kouta rozhodně nikdo nezažene – a to platí dvojnásob od chvíle, kdy jako herečka debutovala ve westendské inscenaci Dirty Dancing. Pocházíte z velmi kreativní rodiny. Bylo pro vás kariéra umělkyně jasnou volbou? Celá moje rodina je rozhodně velmi tvořivá a všichni pracujeme v uměleckých oborech. Původně ale vůbec nebylo jisté, že skončím na jevišti, protože mě v dětství bavilo spousta věcí a všechny jsem měla stejně ráda. Pak ale přišel zlom, kdy jsem se musela na něco konkrétního zaměřit, a vybrala jsem si tanec. Chodila jsem na školu zaměřenou na akademické výsledky, takže jsem se od ostatních dost odchýlila. Myslím si ale, že ať už bych si vybrala cokoli, bylo by to v nějakém smyslu praktické nebo kreativní, protože málokdy vydržím v klidu a dlouho se soustředit! Co vám podle vás dalo studium na Rambert School? Rambert byla fantastická škola, která přesně sedla k mé povaze. Nesnažili se vás tam nacpat do nějaké šablony jako v jiných školách, ale dělali maximum pro to, aby vás povzbudili k využití vlastního potenciálu, a to vaší vlastní cestou. Sebedisciplína byla obrovskou součástí mého tréninku. Velmi rychle jsem pochopila, že abych dosáhla toho, co chci, musím na tom makat, co to jde. S Matthewem Bournem jste začala spolupracovat už ve dvaceti. Pracovat na jeho největších show muselo být magické, že? Měla jsem velké štěstí, že jsem mohla s Matthewem pracovat v tak mladém věku. Bylo neskutečně vzrušující být součástí tak skvělého souboru s takovými příležitostmi tančit po celém světě. Vždycky jsem si uvědomovala, jaké mám štěstí, že dělám to, co miluju, a to mě nutilo pracovat ještě víc, abych dosáhla dalšího pokroku, protože jsem v tom chtěla pokračovat co nejdéle.  Člověk nejezdí po světě a nedělá to, co ho baví, každý den. V jaké zemi bylo podle vás to nejlepší publikum? Každá země, kterou jsem navštívila, měla jiný typ diváků. Dokonce i v různých městech stejné země je to znát. Každý dává své uznání najevo po svém. Například američtí diváci se nebojí zasmát vtipům a tleskat v jasných momentech, zatímco japonští diváci po celou dobu mlčí a na konci propuknou v bouřlivý potlesk. Mám ráda, když slyším reakce publika. Připomíná mi to, že si představení užívají, a díky tomu je to skvělý zážitek pro všechny. Uvažovala jste někdy před Dirty Dancing o muzikálových prknech? S kamarády jsem vždycky vtipkovala, že si jednou najdu práci ve West Endu.  Hlavně proto, že to byla dost absurdní představa – nejsem zrovna nejlepší zpěvačka! Bylo pak docela vtipné, když jsem dostala jednu z mála hlavních rolí ve West Endu, která nevyžaduje zpěv. Jít na konkurz do takové show bez jediné lekce herectví muselo být trochu skličující, ne? Původně jsem na ten konkurz málem vůbec nešla. Myslela jsem si, že nemám šanci, protože jsem nikdy v takové show nehrála a neměla jsem zkušenosti s ničím jiným než s tancem. Když mi pak dali k naučení scénář, byla jsem nejdřív hrozně překvapená a pak trochu vyděšená, protože jsem nikdy nedržela scénář v ruce, natož abych promluvila nahlas při konkurzu. A k tomu ještě s americkým přízvukem! Pamatuji si, že jsem se klepala jako osika, ale jakmile jsem se trochu uvolnila, začalo mě to bavit a získala jsem sebevědomí. Bylo to poprvé, co jsem takhle použila svůj hlas, a zamilovala jsem si to. Film Hříšný tanec zná každý. Musí to být radost hrát „Baby“, což je tak ikonická role? Mít možnost hrát tuto roli je úžasná příležitost. Ať už lidé ten film znají, nebo ne, Baby je postava, se kterou se mohou v mnoha ohledech ztotožnit. Prochází od začátku do konce obrovským vývojem a je to skvělá výzva snažit se její příběh vyprávět večer co večer. Jakou radu byste dala někomu, kdo zvažuje kariéru v tomto oboru? Řekla bych, ať do toho jde proto, že to miluje. Pracujte tvrdě a za všech okolností si zachovejte chladnou hlavu. Myslíte si, že je důležité najít si v životě i jiné koníčky kromě vystupování? Je nesmírně důležité rozvíjet i jiné stránky života. Všechny tyhle věci se navzájem ovlivňují a díky nim se z vás stává komplexnější umělec i člověk. Všechno souvisí se vším. A jaké jsou ty vaše? Miluju kreslení a různé ruční práce.  Vyrábím spoustu drobností do bytu, což je skvělý kreativní ventil. Také ráda hraju na hudební nástroje a chodím ven s přáteli – když se naskytne příležitost! Show Dirty Dancing se hraje v Aldwych Theatre ve West Endu. www.dirtydancinglondon.com