RECENZE: Blonde, RADA Festival ✭✭✭✭

Paul T Davies recenzuje nový muzikál Blonde od Adama Howella a Paula Hurta uvedený v rámci festivalu RADA.

Blonde.

RADA Festival.

6. července 2018

4 hvězdičky

Marilyn Monroe zůstává trvalou legendou a ikonou, jejíž tvář se prodává dokonce lépe než image Elvise Presleyho. Kolik lidí však zná její skutečný životní příběh nebo vidělo její filmy? V záplavě fotek, internetových klipů a memů hrozí, že se její osud vytratí. O to vítanější je nový muzikál Blonde, za kterým stojí autorská dvojice Adam Howell (hudba a texty) a Paul Hurt (libreto). Zkrácené workshopové představení uvedené na půdě RADA nabídlo víc než jen ochutnávku partitury – diváky doslova ohromilo.

Talentovaný ansámbl skvěle vystihl ducha muzikálu i smutek skrývající se za nablýskanou maskou Monroe. Libreto věnuje stejný prostor Normě Jeane i Marilyn Monroe, přičemž přechody mezi nimi dojemně podtrhují kontrast mezi mladistvými sny a realitou vězení jménem sláva. Ellie Clayton byla v roli Normy Jeane prostě fenomenální – plná nadšení z příležitostí, které se jí nabízejí, i melancholie z dopadů, jež to má na její manželství a život. Skvěle jí sekunduje Kate Robson-Stuart jako svůdná Marilyn Monroe. Ta roli podala s dostatečnou esencí hvězdnosti, aniž by sklouzla ke stereotypu; textu i hudbě se daří vykreslit Marilyn jako lidskou bytost. Titulní píseň Blonde je nádherný duet Normy Jeane a Marilyn, plný naděje, ambicí i nádechu lítosti. Brigid Shine v roli Pauly Strasberg předvádí přímo uragán komediálního talentu a sborové číslo s hymnou Actors Studia je lahůdkou plnou vtipů, které ocení každý divadelní nadšenec.

I když je to hra se silnými ženskými hrdinkami, libreto vybírá milníky z Marilynina života tak, aby zdůraznilo dominanci mužů v jejím okolí. Příběh sledujeme skrz objektiv fotografa George Gifforda (v podání výborného Joea Etheringtona), zatímco moc ztělesňuje odporný filmový magnát Daryl Zanuck (vynikající Tom Hopcroft), jehož postoj silně rezonuje se současným hnutím #metoo. Pevná režie Cary Nolanové drží tempo a hudba září v každém okamžiku – tento kus má obrovský potenciál. Monroe byla výjimečná tím, že ji milovaly ženy i queer komunita stejně jako „praví“ muži. Při dalším vývoji show by možná stálo za to zahrát i na strunu fanoušků; v tuto chvíli v ději trochu chybí onen vliv, který měla na lidi v kinosálech.

Dobře jsou zmapována i Marilynina manželství a tlak, jenž na ně sláva vyvíjela. Scott Middleton coby Arthur Miller přesvědčivě ztvárnil intelektuála bojujícího se svými emocemi a ukázal se jako velmi talentovaný a nadějný interpret.

Pokud ještě neznáte jména Howell a Hurt, měli byste to napravit. Jejich muzikálová adaptace Angela’s Ashes loni ovládla Irsko a brzy se nepochybně dočká uvedení v Británii. Podle Blonde je jen otázkou času, než se jejich tvorba dostane do mnohem širšího povědomí.

ZJISTĚTE VÍCE O RADA