RECENZE: Cinderella (Popelka), rock'n'rollová pantomima v New Wolsey Theatre ✭✭✭✭

Paul T Davies hodnotí rock’n’rollovou pantomimu Popelka v divadle The New Wolsey v Ipswichi.

Popelka: Rock'n'rollová pantomima

The New Wolsey Theatre, Ipswich

4. prosince 2018

4 hvězdičky

Rezervujte nyní

Každoroční vánoční hra v New Wolsey se stala stejnou tradicí jako Vánoce samotné. Místní styl sází na rock’n’roll a divákům pravidelně dopřává skvělé večery plné zábavy. Vůbec prvním kusem, který New Wolsey v tomto duchu uvedlo, byla právě Popelka, a nyní se k tomuto příběhu vrátili. Musím bohužel konstatovat, že i když se v ději objevuje pár moderních prvků, celek působí poněkud zastarale. Problémem je pro mě výběr písní, který se soustředí hlavně na starou rock'n'rollovou školu, a i když miluji Motown a soul, je tu jen málo věcí, které by mladší publikum znalo nebo si je broukalo. Skladby od Jessie J nebo Black Eyed Peas jsou sice populární, ale ty, které zde zazní, jsou už staré a chybí cokoli od současných hvězd – dokonce ani místní rodák Ed Sheeran se nedočkal zmínky. Pokud bychom určovali stáří vtipů, dostali bychom se někam do éry komiků dávno minulých. A i když (POZOR, SPOILER) Popelka zpočátku odmítne princovu nabídku k sňatku, tento moderní přístup zcela přebíjejí neustálé narážky na ošklivé sestry jako na „pár fen“. V dnešní době to prostě nezní úplně nejlépe.

Uvědomuji si, že to možná až moc analyzuji a probouzí se ve mně protivný Grinch, tak to pojďme vyvážit – nejsilnější stránkou celé show je neuvěřitelně talentovaná skupina herců-hudebníků a scéna. Chybí zde klasická „dáma“ (Dame), což je trochu škoda, a role neposedného dospělého průvodce se ujal Steve Simmonds jako Baron Hardup. Jeho výkon je plný energie a s publikem spolupracuje naprosto skvěle. James Haggie je v roli Buttonse hvězdou večera, a přestože mi stále není jasné, proč mluví jako Perníček ze Shreka, díky perfektnímu komediálnímu timingu sklízí salvy smíchu. Záporačkou večera je Rubella De Zees v podání vynikající Susannah van den Berg, které skvěle sekundují její „dcery“ – Sean Kingsley jako Hernia a Adam Langstaff jako Verruca. Show se skutečně rozjede, jakmile se objeví na scéně, a jejich verze hitu „It’s Raining Men“, kdy na jeviště doslova „prší“ muži, patří k vrcholům večera. Lucy Wells je výbornou vílou kmotřičkou, místní rodák Chris Vance šarmantním princem, Mark Newnham skvělým rockovým Dandinim a Daniella Piper naprosto ideální Popelkou. Moc mě bavil i Sheridan Lloyd, který si svou roli královského posla náležitě užíval.

Všechny tyto účinkující spojuje úžasná schopnost vzít do ruky jakýkoli nástroj – zdánlivě s naprostou lehkostí – a zazpívat jakoukoli píseň tak, že to vypadá úplně přirozeně. Jsou sehraný soubor a produkce zní skvěle. Scéna Barneyho George odhaluje jedno překvapení za druhým, včetně roztomilých myšek a lustrů klesajících až k divákům, a při děkovačce je jasné, že si show publikum získala. Nedovedu si představit, že by se tu v dohledné době rock’n’rollové pantomimy vzdali, takže by možná stálo za to formát trochu osvěžit a tento vánoční klenot o něco více zmodernizovat.

Hraje se do 2. února 2019

VSTUPENKY NA ROCK’N’ROLLOVOU POPELKU