RECENZE: James Freedman – Man Of Steal (Muž, který krade), Trafalgar Studios 1 ✭✭✭✭

James Freedman. Foto: Jeremiah Jones James Freedman – Muž, který krade (Man Of Steal)

Trafalgar Studios 1

29. května 2015

KOUPIT VSTUPENKY Kdo tvrdí, že mezi zloději neexistuje čest, zřejmě nikdy nepotkal Jamese Freedmana. Jeden z nejšikovnějších kapsářů na světě se zapřísáhl, že své dovednosti využije pro dobrou věc, a divákům poodhaluje ty nejzáludnější fígle svého řemesla. Nejenže dokázal „vybrat“ kapsy britskému ministrovi financí (zde si doplňte vlastní vtip o daních), ale působil také jako odborný poradce pro kapsářské scény v řadě velkofilmů. Jeho show Man of Steal nedávno zakončila své uvádění v Menier Chocolate Factory, ale nyní vdechla divadlu Trafalgar Studios nový život se svým uhrančivým a poučným představením o umění „nenechavých prstů“.

Tento večer je mnohem víc než jen devadesátiminutové sledování muže při krádeži – je to mistrovská lekce zapamatování, odvádění pozornosti a prvotřídního showmanství. Diváci často s úžasem lapali po dechu, když Freedman předvedl další trik na nicnetušícím návštěvníkovi. Diskuse o „umění kapsářství“ (na rozdíl od přepadení – to je prý moc jednoduché) sice zněla trochu nadneseně, ale většina toho, co bylo během informačně nabitého večera odhaleno, bylo ďábelsky chytré a mrazivě poučné. Kapsáři se prý záměrně pohybují u cedulí s nápisem „Pozor na kapsáře“, protože lidé si v tu chvíli instinktivně sáhnou na své cennosti, a tím je prozradí!

Utáhnout one-man show není žádná hračka, zvláště když Freedman sám o sobě tvrdí, že připomíná „účetního, co má zrovna volno“ – což je ovšem pro profesionálního kapsáře ideální vizáž. Přesto disponuje skvělým pódiovým charismatem a s diváky navázal vynikající kontakt, ať už se mezi nimi pohyboval v hledišti, nebo si je zval na pódium. Podařilo se mu diváky uvolnit a rozesmát i ve chvíli, kdy jim nenápadně krátil majetek, důstojnost a občas i kousek oblečení. Freedman má přirozený vtip a pohotové reakce (jeho poznámka „Víte, že je dneska novinářská premiéra, že jo?“ na adresu popleteného dobrovolníka byla trefná). Napětí v průběhu show graduje a celá dramaturgie směřuje k finále, na které se rozhodně vyplatí počkat.

Představení se těžko zařazuje do škatulek. Freedman často evokoval styl Derrena Browna (který je prý jeho velkým fanouškem), když ohromoval svou hbitostí rukou, multitaskingem a děsivě dobrou pamětí. Nechybí však ani teatrální složka v podobě flashbacku, kde mluví o formativním zážitku z dětství, který ho nasměroval na dráhu „dobrého zloděje“. Jedna z mála scén, která úplně nezafungovala, byla až podivně baletní sekvence, při níž Freedman za doprovodu hudby tancoval a demonstroval své zlodějské umění. Osobně bych se raději dozvěděl více o Freedmanově dospělém životě; má za sebou fascinující kariéru, během níž trénoval dovednosti osobností jako Edward Norton, Sir Ian McKellen nebo Sir Ben Kingsley. Krátký vhled do života „zloděje hvězd“ mohl večeru dodat další rozměr.

Režisér Edward Hilsum se při inscenování této show pravděpodobně příliš nezapotil, ale jednoduchá scéna a bodové osvětlení fungují dokonale. Hudba Elliota Davise a Petera Weitze pomáhá budovat atmosféru a skartovačka, která hrozivě číhá v pozadí scény, je využita velmi efektivně. Jen drobná výtka – plátno v zadní části pódia mohlo být využito kreativněji; naplno svůj potenciál ukáže až v brilantním finále.

Je vždy skvělé vidět v Londýně originální kus, a Man of Steal rozhodně přichází s něčím novým – s přednáškou o bezpečnosti, která vás ale bude bavit. Freedman si od publika vysloužil vřelý potlesk, ale možná největší poklonou byl počet lidí, kteří si při odchodu z Trafalgar Studios horečně kontrolovali a přerovnávali kapsy a tašky. To byl jasný důkaz, že jim tu show naprosto ukradl pro sebe.

James Freedman – Man Of Steal se v Trafalgar Studios hraje do 4. července 2015.