Čekali jsme celý život, až Beetlejuice the Musical třikrát zaklepe na dveře West Endu, a právě když jsme si mysleli, že všechny naděje na přesun jsou pohřbeny, vyrazil z podsvětí (Broadwaye) přímo do Prince Edward Theatre. Po stěnách divadla se plazí páskovci, hraje přiblblá kolotočová hudba, nad hledištěm září zelená a fialová světla a před oponou bliká ikonický nápis „Betelgeuse, Betelgeuse". Jakmile je produkce konečně tady, neztrácí ani vteřinu a hned se pouští do potěšování (i znechucování) publika. Je showtime dávno předtím, než se opona zvedne.

Beetlejuice slaví velký úspěch na druhém břehu (Atlantiku) – produkce nominovaná na 8 cen Tony zahájila svůj (smrtelný) život ve Washingtonu, odkud se přesunula na Broadway a poté na mnohá americká turné. Kultovní hit existuje již nějakou dobu, ale na rozdíl od dechu pana Juiceho je produkce stále svěží, s narážkami na aktuální dění a populární moderní ikony. Adaptace pro West End se také plně ponořila do britské kultury. Jsou zde narážky na Matilda a Paddington, přičemž Andrew Lloyd Webber se také krátce objeví – i když ne tak lichotivě jako v Jamie Lloydově Sunset Boulevard…

Toto není živá adaptace snímku z roku 1988 opotřebovaná políčko po políčku („Odbočujeme od předlohy!" zvolá Beetlejuice Davida Flynna záhy na začátku), ale o to je lepší. Jednak tento Beetlejuice dostává mnohem více prostoru než exorcista Michaela Keatona (titulní postava má na plátně pouhých 17 minut). Bohužel pro Lydiinu mámu – v tomto příběhu je mrtvá (jak je výmluvně vyjádřeno v písni „Dead Mom" Lydie (Hannah Nordberg)). 

Přestože se scénář mírně změnil – závadná elektroinstalace přivede Maitlandovy (spoluhráči z Waitress David Hunter a Chelsea Halfpenny jsou opět spojeni v životě (i ve smrti) jako nešťastný pár) do Beetlejuiceovy říše a Delia je nyní koučka životního stylu, nikoli sochařka – show si zachovala všechny nejlepší momenty z filmu. Vidíme mrtvý fotbalový tým, sekretářku, která kouří přes průdušnici, Bob se krátce objeví a dostaneme delší verzi písní Banana Boat Song (Day-O) a Jump in the Line (Shake, Senora). Rozhodně nebudete mít pocit, že vás ošidili.