RECENZE: Muzikál Company v Gielgud Theatre ✭✭✭✭✭

Douglas Mayo hodnotí muzikál Stephena Sondheima a George Furtha Company, který se právě uvádí v Gielgud Theatre v nové režii Marianne Elliott.

Rosalie Craig a soubor Company. Foto: Brinkhoff Mogenburg Company Gielgud Theatre

16. října 2018

5 hvězdiček

Rezervujte vstupenky

Člověk si může jen domýšlet, co si broadwayské publikum poprvé pomyslelo o muzikálu Stephena Sondheima a George Furtha Company, když v roce 1970 vtrhl na scénu. Příběh Bobbyho, svobodného Newyorčana, a jeho skupiny sezdaných přátel, vyprávěný v sérii nesouvislých vinět, nastavil zrcadlo divákům z vyšší střední třídy a vůbec poprvé je v muzikálu vykreslil se všemi jejich chybami i přednostmi. Inscenace v režii Harolda Prince následně získala několik cen Tony, včetně ocenění za nejlepší muzikál.

Rosalie Craig a George Blagden v Company. Foto: Brinkhoff Mogenberg

Tentokrát se z Bobbyho stala Bobbie, svobodná třicátnice v New Yorku. S požehnáním samotného Sondheima režisérka Marianne Elliott dílo přetvořila, prohodila pohlaví některých postav a představila kus optikou moderní společnosti po éře Sexu ve městě.

Scénografka Bunnie Christie vzala pochmurnost a temnotu velkoměsta, jako je New York, a s pomocí pestrobarevné kostýmní palety a světelných kouzel Neila Austina vytvořila postavám Marianne Elliott úžasné hřiště, na kterém mohou vylévat svá srdce ohledně vztahů, manželství, lásky a života.

Rosalie Craig (Bobbie) a Matthew Seadon Young (Theo) v Company. Foto: Brinkhoff Mogenberg

Rosalie Craig je v roli Bobbie naprosto skvělá. V den svých 35. narozenin v ní zápasí vnitřní konflikt, a právě tento rozpor a její interakce s přáteli (a milenci) jsou motorem celého představení. Craig do svého projevu vnáší skvělou komiku, ale stejně jako u většiny ostatních výkonů v této inscenaci, pravda pod tímto humorem může být kousavá až zdrcující. Je to cesta, která mě zcela pohltila.

Rosalie Craig, Alex Gaumond a Jonathan Bailey v Company. Foto: Brinkhoff Mogenberg

Nové pojetí Paula a Amy z původní Company jako gay páru Paula a Jamieho funguje fenomenálně. Je to zásluha Alexe Gaumonda v roli blaženě šťastného Paula a Jonathana Baileyho, jehož výkon v písni Not Getting Married Today představuje naprostý vrchol večera.

Patti LuPone se v této produkci vrací k postavě Joanne a je to mistrovská lekce v tom, jak hudbou vyjádřit charakter. Šlo o pravděpodobně nejdrásavější podání písně The Ladies Who Lunch, jaké jsem kdy zažil. Sedněte si blízko a uvidíte jí přímo do duše.

Patti LuPone jako Joanne v Company. Foto: Brinkhoff Mogenberg

George Blagden, Richard Fleeshman a Matthew Seadon-Young jsou nápadníci Bobbie. Jejich společné číslo You Could Drive A Person Crazy je čirá radost. K vrcholům patří také Blagdenova Another Hundred People na pozadí newyorského shonu a Fleeshmanova Barcelona. Choreografie Liama Steelea pro číslo Tick Tock ve druhém dějství s iluzemi Chrise Fishera povyšuje toto nastudování Company vysoko nad vše, co jsme dosud viděli.

Rosalie Craig a Richard Fleeshman v Company. Foto: Brinkhoff Mogenberg

Neuvěřitelně přesný orchestr Joela Frama žene tento příběh o lásce ve velkoměstě kupředu ve svižném tempu. Hudebníci usazení vysoko nad scénou hrají nové orchestrace Davida Cullena, které skvěle doplňují toto úžasné obsazení.

Stephenu Sondheimovi patří uznání za to, že dovolil moderním divadelníkům znovu prozkoumat své muzikály a namísto toho, aby zůstaly strnulé a neměnné, nechal své dílo žít jako dýchající organismus.

Ne každá změna funguje stoprocentně, ale celkově jde o pozoruhodný nový pohled na muzikál, do kterého jsem se zamiloval už před mnoha lety. Marianne Elliott vytvořila neopakovatelnou inscenaci a můžeme jen doufat, že se na scéně udrží déle, než se zatím zdá podle ohlášené krátké sezóny. A prosím, dočkáme se nahrávky s tímto obsazením?

RESERVUJTE SI VSTUPENKY NA MUZIKÁL COMPANY