RECENZE: I And The Village, Theatre 503, ✭✭✭✭

Já a vesnice (I And The Village). Foto: Natalie Mitchell Já a vesnice

Theatre503

12. června 2015

4 hvězdy

Recenze: James Garden

Jakmile vstoupíte do Theatre503, okamžitě vás pohltí intenzivní tóny skladby Shaker Loops od Johna Adamse – kousek moderní vážné hudby, který na posluchače útočí a zároveň ho chlácholí. Vyžaduje pozornost a provokuje, ale přitom neodolatelně vábí.

Totéž platí pro inscenaci Já a vesnice, která se právě hraje v tomto jihozápadním londýnském centru nové dramatiky. Dost možná jde o nejlepší novou hru na scéně „pub theatre“, jakou letos uvidíte. Autorka Silva Semerciyan, Američanka trvale žijící v Británii, zde s nebývalou přesností vykresluje typicky americký problém – duševní nemoci v kombinaci se snadno dostupnými střelnými zbraněmi. Text je pronikavý a chytrý, aniž by působil příliš odtažitě.

Děj hry Já a vesnice se odehrává ve dvou časových rovinách. První je jakási retrospektiva, v níž divadelní soubor zkoumá fiktivní masakr v Michiganu, aby o něm následně vytvořil hru „tak trochu jako Projekt Laramie, ale lepší“.

V druhé lince sledujeme hrdinku Aimée (oběť i útočnici zároveň) během událostí, které vedly ke kritickému zlomu. Podobně jako v Projektu Laramie zde máme malý soubor herců – v textu nazývaných jako Kongregace – kteří zastávají všechny role. Jedinou postavou, která z jeviště nezmizí, je Aimée v bravurním podání Chloe Harris. Každý člen souboru zvládá svou hlavní roli i bleskové přepínání mezi dalšími postavami s obdivuhodnou obratností.

Přízvuky jsou v této produkci věrné onomu podivuhodnému, téměř kanadskému nářečí severocentrálních států USA. Jazyková poradkyně Nic Redman si za svou práci zaslouží potlesk. Málokterá produkce amerických her v Londýně (nebo dokonce na BBC) trefí přízvuk správně – většinou to končí u prapodivného brooklynského dialektu jako z muzikálu Newsies, i když se děj odehrává v Bostonu nebo v LA. Tato inscenace to ale zvládla téměř dokonale.

Scéna z dílny Jess Curtis dílo citlivě umocňuje, netříští pozornost a plně slouží textu.

Pokud lze něco vytknout samotné inscenaci (aniž bychom prozradili velkolepý závěr), pak snad jen to, že by vyvrcholení mohlo být o něco méně ukřičené. V takto komorním prostoru je pro maximální účinek klíčová práce s intenzitou a dynamikou. To jsou ale jen drobné vady na kráse.

Já a vesnice nabízí mimořádný divadelní zážitek.

Běžte se na to podívat. Hned.

Hra Já a vesnice se v Theatre503 uvádí do 4. července 2015