RECENZE: Killymuck, Underbelly Bristo Square, Edinburgh Fringe ✭✭✭

Mark Ludmon recenzuje novou hru Kat Woods Killymuck v divadle Underbelly Bristo Square v rámci edinburghského Fringe

Killymuck Underbelly Bristo Square, Edinburgh Fringe

Tři hvězdičky

Rezervovat vstupenky

Autorka a režisérka Kat Woods se nechala inspirovat dětstvím prožitým na severoirském sídlišti a vytvořila inscenaci, která naléhavě apeluje na zlepšení příležitostí pro lidi žijící v chudobě. Skrze statistiky a odborné analýzy odhaluje téměř nepřekonatelnou výzvu, které čelí mladí lidé jako ona: vymanit se z koloběhu života na sociálních dávkách, kdy jsou od raného věku stigmatizováni a nemají přístup ke vzdělávacím a kulturním zdrojům dostupným těm v horních patrách třídního systému.

Srdcem představení – a naštěstí i jeho větší částí – je však příběh dětství a dospívání na sídlišti přezdívaném Killymuck, barvitě vyprávěný skrze postavu Niamh. V úchvatném a bravurním podání Aoife Lennonové potkáváme matku Niamh i dívky, které se stávají jejími kamarádkami i nepřáteli. Seznamujeme se i s dalšími obyvateli sídliště, včetně jejího násilnického otce. Nechybí násilí, alkoholismus, zneužívání návykových látek a těhotenství v dospívání, přesto hra nepůsobí jen depresivně – je také o síle komunity a rodinných poutech. Prožíváme s Niamh radosti i strasti jejího dětství, od katastrofálního hlídání dětí až po matčinu radost z malé zahrádky, kde uprostřed betonové džungle s láskou pěstuje hrachory a macešky.

Pro Woodsovou jde očividně o hluboce osobní dílo. Příběh Niamh občas přerušuje, aby nám předložila data, odborné názory a komentáře k bariérám, kterým čelí dělnická a nižší společenská třída. Vyzývá diváky, aby apelovali na své poslance a zasadili se o politickou změnu, která zpřístupní kulturu a další možnosti lidem z různého socioekonomického zázemí. Dotýká se také aktuálního tématu potratů; po květnovém referendu v Irsku zůstalo Severní Irsko osamoceno ve svém omezování přístupu k umělému přerušení těhotenství.

Statistiky sice užitečně zdůrazňují, jak málo se toho od dětství Niamh v 90. letech změnilo (pokud se to spíše nezhoršilo), ale v rámci inscenace působí jako poněkud rušivý element. Člověk by se také rád dozvěděl více o osudech ostatních dívek z Killymucku, jako byly Siobhan nebo Ciara. Vzhledem k tomu, že je hra podávána z perspektivy roku 2018, vyvstává především otázka, co se stalo s Niamh a jak se samotné Woodsové podařilo uniknout z bludného kruhu chudoby a přivézt toto silné poselství do Edinburghu.

Uvádí Underbelly, Bristo Square do 27. srpna 2018.

REZERVUJTE SI VSTUPENKY NA KILLYMUCK