Recenze: Status, Pulse Festival, New Wolsey Theatre ✭✭✭

Paul T Davies hodnotí inscenaci Status od Chrise Thorpea, která byla uvedena v rámci festivalu Pulse 2019 v divadle New Wolsey Theatre.

Chris Thorpe ve hře Status. Foto: The Other Richard Status

Festival Pulse v divadle New Wolsey Theatre.

30. 5. 2019

3 hvězdičky

Chris Thorpe zahájil festival Pulse svou hrou Status, kterou vyvinul společně s režisérkou Rachel Chavkin. Je to představení o muži, který už nechce svou národnost ani společenské postavení; o muži, který se snaží uniknout národnímu příběhu a kulturním konstruktům, které mu byly dány do vínku. Thorpe, který je velmi charismatickým vypravěčem, zdůrazňuje, že nejde o hru o brexitu – ačkoliv začíná právě nocí osudného referenda a neustále zpochybňuje vnímání „britskosti“. Také podotýká, že postava, přestože se jmenuje Chris, není on sám.

V prologu Thorpe vypráví o návštěvě Chorvatska, kde byl v hospodě svědkem toho, jak dva policisté bijí muže. Thorpe možná trochu neuváženě zasáhl a od výprasku ho zachránilo jedině to, že je Brit – a navíc bílý Brit. Postava Chrise pak sbalí své dva pasy (na které má zákonný nárok) a vydává se do světa v bizarním, tak trochu snovém pikareskním příběhu. Pokouší se zakopat pasy v poušti Navajo, v singapurském ohavně komerčním mrakodrapu potkává muže bez státní příslušnosti, rozmlouvá s kojotem, který kdysi býval obyvatelem východního Německa, a zjišťuje, že papírové figuríny představují duchy uprchlíků utonulých v moři.

Chris Thorpe ve hře Status. Foto: The Other Richard

Představení prokládají písně, které mi připomněly skvělého Billyho Bragga. Inscenace velmi silně tematizuje zaniklé země i naši vlastní chaotickou historii impéria a invazí, čemuž výtečně sekunduje grafika a videodesign. Nakonec jsem však měl pocit, že inscenaci chybí trocha nebezpečí a přímé konfrontace. Postava sice sleduje v televizi soutěž Jeopardy, ale sama se v ohrožení nikdy neocitne – s oběma pasy odjíždí a se oběma se i vrací. Status sice trefně ukazuje, že společenské postavení je otázkou privilegia, nikoli jen cestovního dokladu, ale celkově působí tento surrealistický příběh až příliš rozvlekle.

PULSE FESTIVAL 2019