RECENZE: Popelka a fazolový stonek, Theatre 503 ✭✭✭✭✭

Popelka a fazole (Cinderella And The Beanstalk). Foto: Jack Sain Popelka a fazole Theatre503 29. prosince 2015

5 hvězdiček

Pantomimy mají neskutečný potenciál být naprosto nesnesitelným zážitkem. Děti jsou neúprosní kritici a desetiletí očekávání leží na bedrech špatných produkcí jako těžké břemeno. Status tohoto žánru v britské populární kultuře je takový, že je velmi těžké vytvořit show s masovým ohlasem – musí být dostatečně originální, aby vybočila ze stovek jiných vánočních pantomim, a zároveň dostatečně srozumitelná, aby oslovila několik generací rodin. To, co dělá hru Popelka a fazole (Cinderella and the Beanstalk) souboru Sleeping Trees tak úžasnou, je fakt, že nestartuje na celebritách, aktuálních vtipech nebo nekonečných dvojsmyslech. Místo toho se nám dostává tří neobyčejně talentovaných komiků, kteří tento žánr parodují i oslavují zároveň, a to s neskutečně vtipným výsledkem. Popelka a fazole kombinuje příběhy dvou našich nejtradičnějších pantomim a přitom na jeviště vtěsná „tolik pohádkových postav, kolik se dalo vygooglit“. Bodří pánové ve smokingu, výše zmínění autoři (James Dunnell-Smith, Joshua George Smith a John Woodburn), zahajují představení s vysvětlením, že jejich kus předvede talenty desítek herců. Háček je v tom, že jediný člověk, kterého nezapomněli najmout, je hudebník Mark (Mark Newnham). Zbývá jim tedy jediná možnost – odehrát každou postavu sami a doufat, že to nějak dopadne. To nastolilo tón pro následnou, nádherně absurdní podívanou.

Všichni tři herci jsou naprosto velkolepí; nejenže ztvárňují své nesčetné role s velkým vtipem a energií, ale jsou to také mimořádně sympatičtí společníci. I když hlavní zápletka nedominuje celému vyprávění, dává do kontextu tu mistrně odvedenou amatérskost celého představení. Byli jsme svědky četných panických hádek o to, kdo bude hrát konkrétní role, a nevyhnutelně chaotické scény, které následují, jsou nejen samy o sobě hysterické, ale vykreslují aktéry ve velmi sympatickém světle. Momenty jako Woodburnův osamocený pokus znázornit dialog mezi princem Charmingem a oběma ošklivými sestrami, nebo současné vypuštění vězňů z Rampelníkova pantomimického žaláře, jsou umocněny hercovým výrazem naprostého zmatení. Spolu s jejich obratným tancem – úvodní scéna na princově dvoře, kde se probírá nadcházející ples, nastavuje velmi vysokou laťku – dostává představení úžasně chaotickou fyzičnost, která osloví mladé i starší diváky.

Popelka a fazole. Foto: Jack Sain

Ačkoliv nás všechny rozesmál skvěle podaný slapstick – od Smithovy neschopnosti ovládat svou rekvizitu Rampelníka až po absurdně trapný „zlý“ les („A dost, padající muž!“) – největší salvy smíchu vyvolalo několik letmých (a upřímně překvapivých) komických momentů. Výraz zklamání ve Woodburnově tváři, když si jeho princ uvědomil, že mu došel nanuk, cameo Dunnell-Smitha jako Zvonilky (okřídlená Barbie na klacku s drsným cockney akcentem) a Smithova vtipná píseň o týmové práci („jednoduchá, ale neskutečně dobrá“), to jsou scény, u kterých se budete smát ještě dlouho po skončení. Ať už pomáháme na svět telátku, tancujeme vánoční tanec nebo hrajeme klíčové scény ze Sám doma, jejich nezkrotná potrhlost zaručuje, že jsme všichni součástí vtipu.

Jako každá skvělá fraška je i tento kousek dokonale nachoreografován a rekvizity jsou využity k neuvěřitelně zábavnému efektu – vodorovná fazole a Dunnell-Smithovo využití obří peřiny zůstanou v paměti dlouho. Veselá pastelově barevná scéna je také cenným komickým prvkem, a to jak coby surrealistická snová krajina, tak jako aréna, v níž herci skotačí. Dveře na levé straně pódia fungují na jedničku; herec může vtrhnout, vpadnout nebo se proplazit jedněmi a vyjít druhými jako jiná postava, k velké radosti zejména mladého publika. Největší uznání za dokreslení atmosféry však patří tichému hudebníkovi Marku Newnhamovi. Nejenže předvedl výjimečné schopnosti na řadu nástrojů, ale jeho neustálý výraz tichého děsu byl téměř nepopsatelně vtipný. To krásně nahrálo „nečekanému“ konci, kdy ho okolnosti donutí vstoupit na jeviště a dovést pantomimu k rozkošně absurdnímu závěru.

Popelka a fazole (Cinderella and the Beanstalk) je dechberoucí vtipná inscenace plná vtipů, které si užije celá rodina. James Dunnell-Smith, Joshua George Smith a John Woodburn jsou prvotřídní komediální talenty, kteří podávají výjimečné výkony, podpořené skvělou choreografií a rozkošným hudebním doprovodem Marka Newnhama. Vezměte své blízké a uvidíte, zaručuji vám, že si společně užijete nádherný čas. Hra Popelka a fazole (Cinderella And The Beanstalk) se hraje v Theatre 503 až do 2. ledna 2016