RECENZE: The Bone Sparrow, Theatre Peckham ✭✭✭✭

Tim Hochstrasser hodnotí inscenaci The Bone Sparrow v adaptaci S. Shakthidharana podle románu Jany Fraillonové v divadle Theatre Peckham.

Yaamin Chowdhury jako Subhi v inscenaci The Bone Sparrow. Foto: Robert Day The Bone Sparrow

Theatre Peckham

4 hvězdičky

REZERVOVAT VSTUPENKY

Soubor Pilot Theatre se specializuje na uvádění dramat pro mladé publikum a tento počin, který do Peckhamu dorazil po turné v Yorku, Coventry a Colchesteru, rozhodně nezklamal. Vedle recenzenta sedělo plné hlediště teenagerů z jedné školy a ti po celou dobu – i přes úctyhodnou délku přes dvě a půl hodiny – sledovali dění v napjatém tichu.

Jde o australskou adaptaci australského románu Zany Fraillonové, který od svého vydání v roce 2016 rezonuje daleko za hranicemi dětské literatury. Příběh se zaměřuje na uprchlickou rodinu Rohingyů, kteří uvízli v australském detenčním centru. Svět nahlížíme především očima Subhiho, který se v táboře narodil a o světě venku nic neví. Podmínky jsou prosté, ne-li ponuré – špatná strava, minimum aktivit a represivní, občas brutální ostraha. Vedle Subhiho tu je jeho matka, která stále doufá, že se k nim připojí její manžel-básník; jeho bojovná starší sestra Queenie; další zadržený Elmi, který ovládá černý trh; dozorci (přezdívaní „vesty“), z nichž někteří jsou laskaví a jiní krutí; a nakonec Jimmie, dívka zvenčí, s níž se spřátelí u plotu tábora způsobem, který připomene „Chlapce v pruhovaném pyžamu“.

Soubor inscenace The Bone Sparrow. Foto: Robert Day

Příběh – i samotnou adaptaci – však z roviny drsného realismu povyšují alternativní světy naděje, fantazie a nápadité projekce. Subhi kreslí a píše své vize o tom, jak by mohl vypadat svět za plotem, ať už jde o moře a jeho tvory, chuť horké čokolády, nebo prostě o moc vyprávění, když negramotné Jimmie předčítá příběhy napsané její zesnulou matkou. Skutečná přátelství a možnosti změny zde vznikají z příběhů „vychytaných ze vzduchu“. Nejsilnější stránkou této produkce (a možná i vysvětlením, proč tak silně oslovila dospívající publikum) je způsob, jakým jsou tyto alternativní vize realizovány a promítány.

V tomto ohledu jsou nejpozoruhodnější loutky navržené Alison Duddle. Objeví se tu neobyčejně nóbl a upovídaná kachna (dabovaná Jummy Faruqu), která funguje jako Subhiho vnitřní hlas opatrnosti – trochu jako daimoni Phillipa Pullmana. V posledních minutách připluje velryba; a v příběhu Ota a Anky, což je příběh v příběhu, doplňují nadživotní, ale velmi lidské postavy hroziví, nesmírně vysocí vojáci, kteří snad v něčem připomínají fantastické nestvůry z „Pána prstenů“. Tvůrčí výzva se zde dočkala stejně nápadité odpovědi.

Mary Roubos jako Jimmie. Foto: Robert Day

Jde o ansámblovou inscenaci, kde všichni herci musejí pomáhat jako kulisáci a zároveň hrát několik rolí. Některé výkony však vyčnívají. Yaamin Chowdhury jako Subhi nachází správnou míru nevinnosti a úžasu, ale v průběhu hry u něj vidíme i rostoucí empatii a důvtip. Siobhan Athwal v roli jeho sestry Queenie dodává postavě potřebnou drsnost, která brání jakémukoli náznaku sentimentality (i když mi uniká, proč mluví s jihoafrickým přízvukem). Elmi Rashid Elmi v roli podnikavého Eliho vyzařuje pouliční mazanost a fyzickou energii a Mary Roubos jako Jimmie předvádí klukovský švih s náhlou zranitelností. Devesh Kishore a Mackenzie Scott nabízejí kontrastní portréty dozorců – jeden je lidský a smířlivý, zmítaný protichůdnými prioritami, druhý křehký, vnitřně poškozený a plný hrozby a potlačovaného násilí.

Mackenzie Scott jako Beaver a Elmi Rashid Elmi jako Eli v inscenaci The Bone Sparrow. Foto: Robert Day

Z tvůrčího týmu si zaslouží uznání režisérka Esther Richardson za spád děje a za to, že v poněkud natahovaném sledu scén první poloviny je vždy na co se dívat. Výtvarnice Miriam Nabarro odvedla skvělou práci při vytvoření flexibilní scény, kde s pomocí často přemisťovaných částí oplocení naznačuje různé prostory tábora. V určitých momentech však ploty zmizí v portálech, aby uvolnily místo dynamické akci a vizím nahlížejícím do jiných říší fantazie.

Yaamin Chowdury jako Subhi a Emil Rashid Elmo jako Eli. Foto: Robert Day

Celkově se jedná o velmi vydařený večer. Poznámka na závěr: jednou z výhod publika tvořeného převážně školáky je vynucená kolektivní disciplína. Kéž by v každém divadle ve West Endu stála nějaká slečna Trunchbullová (ze Sunnybrookské školy), která by před začátkem prohlásila: „Každý mobilní telefon, který dnes večer zapípá, bude zabaven!“

The Bone Sparrow vzniklo v koprodukci York Theatre Royal, Belgrade Theatre Coventry, Mercury Theatre Colchester a Derby Theatre a v Theatre Peckham se hraje do 23. dubna 2022. Předloha The Bone Sparrow vyšla u nakladatelství Orion Children's Book (vydavatelství Hachette).

https://www.youtube.com/watch?v=Cc6e90po6PA