RECENZE: Julius Caesar, Bridge Theatre ✭✭✭✭✭

David Calder (Caesar) v inscenaci Julius Caesar. Foto: Manuel Harlan Julius Caesar

The Bridge Theatre.

31. ledna 2018

5 hvězdiček

Rezervovat vstupenky

V této produkci konečně naplno ukázala svůj potenciál nejnovější hvězda na londýnské divadelní mapě – samotné Bridge Theatre. Po představení Young Marx v tomto prostoru je jeho nynější proměna ohromující. Přízemí zmizelo a jeviště bylo vyvýšeno tak, aby diváci mohli volně procházet a děj se odehrával přímo mezi nimi. Výbušná a strhující inscenace Nicholase Hytnera je pohlcujícím zážitkem; i když sedíte, vaše sedadlo se pod vámi bude chvílemi hýbat. Pokud se rozhodnete stát, počítejte s tím, že se stanete součástí děje. Geniální scénografie Bunny Christie se přelévá a organicky pohybuje spolu s diváky – je mimochodem skvělé, že se na konci děkuje i technickému týmu.

Michelle Fairley (Cassius) a Adjoa Andoh (Casca) v inscenaci Julius Caesar. Foto: Manuel Harlan

Nejde však jen o efekty pro efekt. Kapela, která vítá publikum rockovými peckami na Caesarově mítinku, provokativně hraje White Stripes (místo „Seven Nation Army“ zní „Ohhhh Julius Caesar...“). Energii, kterou vytvoří, soubor mistrně využívá a žene kupředu skvěle vygradované, dvouhodinové představení, v němž každá veršovaná replika zní naprosto svěže. David Calder v roli Caesara dokonale zachycuje marnivost a moc vůdce, jehož vláda sklouzává k diktatuře. Ačkoliv má při příchodu na hlavu naraženou červenou kšiltovku, Hytnerova interpretace se vyhýbá prvoplánovému kopírování Trumpa (chybí mu oranžová pleť), přesto jsou analogie více než výmluvné. Ben Whishaw je excelentní Brutus – sečtělý intelektuál, který mistrně vykresluje vnitřní boj s morálními dilematy, zatímco kolem něj zuří oheň a hněv. David Morrissey v roli Marka Antonia bere dech; až do Caesarova zavraždění zůstává téměř v pozadí, aby pak společně s „psy války“ vypustil i svůj fenomenální herecký výkon. Jeho Antonius dokonale rozumí náladám davu a manipuluje jím podle své vůle.

David Morrissey (Mark Antony) v inscenaci Julius Caesar. Foto: Manual Harlan

Michelle Fairley je vynikající Caius Cassius, postava s dravým úsudkem o důsledcích Antoniových činů. Naléhavost situace pak skvěle dokresluje Adjoa Andoh jako Casca ve chvíli, kdy si spiklenci uvědomí, že bez Caesara stvořili mnohem horší chaos. Obsazení je bezchybné a zvláště mě potěšil Fred Fergus v roli věrného pobočníka, který vnáší do děje vtip, ale zároveň symbolizuje obyčejné lidi chycené v soukolí války.

Myslel jsem si, že čistě ženská verze v Donmar Warehouse před pár lety nastavila laťku Shakespearových modernizací nepřekonatelně vysoko, ale Hytner s ní drží krok a jde ještě dál. Vytvořil Julia Caesara pro naši dobu – zejména v momentě, kdy Mark Antonius mává něčím, o čem tvrdí, že je Caesarova závěť. Je těžké ubránit se myšlence na termín „fake news“. Pokud bych měl tuto produkci shrnout jedním slovem, pak je to „strhující“. Po tomto zážitku se k tradičním inscenacím v tógách bude vracet jen velmi těžko!

VSTUPENKY NA JULIUS CAESAR