RECENZE: Bang Bang, Mercury Theatre ✭✭

Bang Bang

Mercury Theatre, Colchester.

4. března 2017

2 hvězdy

Rezervujte zde

Není pochyb o tom, že se divadlu Mercury podařil husarský kousek, když pro svou první inscenaci roku 2017 z cyklu „Made in Colchester“ získalo adaptaci Feydeauovy frašky Pán na lovu z pera Johna Cleese. Pan Cleese se navíc neuvěřitelně aktivně podílel na propagaci a podpoře představení, čímž ještě více zviditelnil naše oblíbené regionální divadlo. Jeho účast však možná paradoxně i trochu uškodila – nastavená očekávání byla až příliš vysoká pro něco, co je ve výsledku spíše slabším kouskem žánru frašky.

Zápletka se točí kolem mimomanželských pletek, ke kterým dochází, když manžel vyráží „na lov“ (v tomto případě za dámskou společností), a následných událostí, kdy se všechny páry sjedou do stejného pařížského bytu za účelem nevěry. Inscenace má i své silné stránky, především vynikající scénu výtvarníka Davida Shieldse, která je nádhernou dobovou rekonstrukcí a během přestavby mezi prvním a druhým dějstvím nabízí skvělý vizuální moment. Pochvalu si zaslouží celý technický tým za precizní a efektivní produkci. Herecký soubor se může přetrhnout, aby hra fungovala. Richard Earl je coby Dr. Moricet výborný; jeho zoufalá snaha o milostné dobrodružství i následné zahlazování stop mají perfektní načasování. Působí jako postava vystřižená z Hotelu Fawlty, přičemž Caroline Langrishe jako Leontine připomíná Sybil a Oliver Cotton skvěle ztvárňuje zmateného Duchotela. Toto ústřední trio šlape jako hodinky. Příjemným zpestřením je Peter Bourke v roli Cassagna a promluvy stranou k publiku fungují dobře – čím byly peprnější, tím hlasitější byl smích; možná tento prvek mohl být rozvinut ještě více. Nejlepší z celého obsazení je Jess Murphy jako služka Babette, která s diváky sdílí trefné postřehy a během oné inspirativní přestavby mezi akty krásně hraje na housle.

A v tom je právě ten háček. Pokud je jedním z nejlepších momentů představení změna scény, má scénář problém. Když jsem vstupoval do divadla, psal se rok 2017. Přesto jsem se v čase přenesl zpět do éry divadelních frašek, které plnily jeviště v 70. letech. Text obsahuje nekonečné pasáže vysvětlování. Je to svět, kde největší hrozbu pro maskulinitu představuje fakt, že muž omylem políbí jiného muže. Svět prodchnutý misogynií, ať už v celkovém přístupu k ženám, nebo v konkrétním momentu, kdy hraběnka prozradí, že měla poměr s krotitelem lvů, protože poté, co viděla, jak tluče lvy, chtěla zjistit, jak tluče ženy. Vážně? V roce 2017? Inscenaci nepomohlo ani to, že před pár týdny toto divadlo navštívil současný mega-hit z West Endu Hra, která se nepovedla (The Play That Goes Wrong), což jen podtrhlo, jak archaicky tento typ frašky působí.

Hraje se do 11. března 2017

Foto: Robert Day

REZERVOVAT VSTUPENKY NA BANG BANG