RECENZE: Doctor Faustus, Duke of York’s Theatre ✭✭

Craig Stein, Tom Edden a Kit Harington v inscenaci Doktor Faust. Foto: Marc Brenner

Doktor Faust Duke of York’s Theatre, 22. dubna 2016

2 hvězdičky

Rezervovat vstupenky | Více informací

Německá legenda o Faustovi inspirovala v průběhu let řadu inscenací, ale pravděpodobně žádná nebyla tak krvavá a nabitá adrenalinem jako tato adaptace od Jamie Lloyd Company.

Jedná se o jakousi hybridní verzi, která využívá úvodní a závěrečné scény z Marloweova originálu, ale přichází s nově přepracovaným prostředkem.  Základní premisa zůstává; talentovaný doktor upíše svou duši ďáblu výměnou za slávu a bohatství, přičemž ho Luciferovi následovníci neustále sužují.

Kit Harington jako Doktor Faust. Foto: Marc Brenner

Nová prostřední část hru modernizuje (v tónu i jazyce) a vytváří podobenství pro éru reality show. Faust je zde představen jako iluzionista ve stylu Derrena Browna, který se snaží odrážehnat pozornost zbožňující veřejnosti.

Tato úprava je ambiciózním počinem; Marloweova původní prostřední část je proslulá svou slabostí, takže se přepis přímo nabízel. Pokud se však rozhodnete doplňovat klasiku, výsledek by měl být podstatně lepší než originál. I přes občasné záblesky inspirace se mnoho nových dialogů vleče a často v divákovi nevyvolají nic víc než jen občasný odpor.

Vývoj postav ustoupil do pozadí ve prospěch šokujících tleskaček a popkulturních narážek v pantomimickém stylu. V představení se bije tolik nápadů najednou, že celá produkce působí jako jeden velký zmatek. Ačkoliv text vcelku znám, měl jsem problém se v nové dějové lince zorientovat.

Neustálou temnotu a bezútěšnost inscenace navíc umocňovalo silně hysterické přehrávání. Neutichající vřískot a pitvoření sboru začalo být po chvíli otravné; mnohem ucelenější a emotivnější druhá polovina byla podstatně silnější než ta poněkud matoucí první.

Jenna Russell to pochopila a v roli Mefistofela byla jasným světlým bodem večera. Její tiché, nenápadné zlo bylo mnohem působivější než všechen ten chaos kolem, zejména ve srovnání s Luciferem Forbese Massona, který byl až komiksově přehnaný.

Jenna Russell a Kit Harington v inscenaci Doktor Faust. Foto: Marc Brenner

Velká pozornost se pochopitelně upírala na Kita Haringtona, hvězdu Hry o trůny, v titulní roli Fausta (nejen proto, že v publiku zasedl i sám autor ságy George R. R. Martin). Harington mistrně ztvárnil vnitřní rozervanost své postavy a vytěžil maximum z místy těžkopádného scénáře. Jeho výkon je emočně i fyzicky nesmírně náročný, přičemž Harington s naprostou lehkostí přechází od alžbětinské mluvy 16. století k modernímu dialogu.

Nejpůsobivější částí této inscenace je, poněkud nezvykle, scénografie Soutry Gilmourové a světelný design Jona Clarka. Scéna je v neustálém pohybu a odkrývá hloubku i výšku prostoru skrytého v pozadí.

Kit Harington v inscenaci Doktor Faust. Foto: Marc Brenner

Tyto neustále se měnící perspektivy v kombinaci s ostrým, zlověstným svícením vytvářejí hluboce znepokojivý dojem. Za zmínku stojí i vydařené pohybové sekvence a efekty od Scotta Penrose a Polly Bennettové, i když by těmto prvkům pro větší dopad slušelo střídmější dávkování.

Doktor Faust je inscenace, která se snaží o příliš mnoho a uspěje jen částečně. Jde o technicky brilantně zinscenované dílo s vysokou intenzitou, kterému však zásadně chybí srdce a ucelenost.

REZERVOVAT VSTUPENKY NA DOKTORA FAUSTA