RECENZE: Good Nights Out - History Of Popular British Theatre, Metheun Drama ✭✭✭✭

Paul T Davies hodnotí publikaci Good Nights Out: A History of Popular British Theatre 1940-2015 od Alekse Sierze, vydanou nakladatelstvím Methuen Drama.

Good Nights Out: A History of Popular British Theatre 1940-2015

Aleks Sierz

Methuen Drama.

4 hvězdičky

Koupit výtisk

Od své přelomové knihy o fringe a alternativní scéně 90. let, v níž definoval pojem In-Yer-face Theatre (agresivní divadlo), se Aleks Sierz stal autoritou na oblast British Theatre dvacátého i jednadvacátého století. Podobně jako většina akademických studií se i on věnoval dílům s výrazným vlivem na britské i světové jeviště, zde se však zaměřuje na megahity – populární hry a muzikály, které se uváděly dlouhé roky, a na proměnlivý vkus diváků, kteří na ně v zástupech chodili a stále chodí. Megahit definuje jako představení, které dosáhlo 1000 repríz, což odpovídá dvěma a půl letům ve West Endu. Jde o kousky, které diváky nejen bavily, ale vypovídaly i něco o tehdejší společnosti. Dočteme se zde i o hrách a žánrech, jejichž éra rozkvětu už pominula (například fraška), ale i o těch, které se zdají být imunní vůči kritice i času, jako jsou detektivní thrillery.

Fascinující jsou zejména hry, které byly obrovskými hity, ale v běhu dějin zapadly. Sierz řadí kapitoly tematicky a je zajímavé objevovat úspěšná díla, o nichž jsem já, a pravděpodobně i mnoho čtenářů, neměl ani tušení. Například ze 40. let všichni známe Cowardův Rozmarný duch (Blythe Spirit) a mnozí by si vzpomně vzpomněli na Flare Path od Terence Rattigana, ale jeho skutečným megahitem byla svižná romantická komedie o válečných zásnubách While The Sun Shines (1 154 repríz), dnes již dávno zapomenutá. Zdá se, že tehdy naplňovala potřebu diváků spíše nějak „protlouct se“ životem než být hrdinou. Hra Hugha Hastingse Seagulls Over Sorrento (1950–1951, 1 551 repríz) zase oslovila mnoho diváků z řad veteránů svým pohledem na realitu a humor vojenského života. Sierz vyzdvihuje britskou lásku k nostalgii a kapitolu o válce uzavírá moderním kouskem War Horse (Válečný kůň). Jeho výklad je v celé knize jasný a velmi čtivý.

Velmi osvěžující je autorův přístup, s nímž se vyhýbá akademickému snobismu vůči kasovním trhákům a zkoumá každou hru i muzikál na základě jejich vlastních kvalit a nedostatků. Při rozboru detektivky Past na myši (The Mousetrap) od Agathy Christie věnuje náležitou pozornost i respekt aspektu zneužívání dětí, který vychází ze skutečného případu a tvoří jádro příběhu. Sierz je možná jediným člověkem, který by mě dokázal přesvědčit, abych na toto představení zašel! Diváci detektivek si rádi hrají na vyšetřovatele, a právě proto možná její dílo stále přežívá. Žádná ze sexuálních komedií v příslušné kapitole zkoušku času neustála, hlavně kvůli změně postojů a osvětě v oblasti sexuality, ale je úsměvné číst o angažmá Paula Raymonda v „seriózním“ divadle! Rodinná témata jsou skvěle postavena do kontrastu – tradiční postoje v Spring and Port Wine (1965) versus osud osamělého rodiče v The Curious Incident of the Dog in the Night Time (Podivný případ se psem, 2012). Třídní rozdíly a snobismus odhaluje srovnání Pokrevních bratrů (Blood Brothers) s muzikálem Billy Elliot a historie je představena skrze gotické žánry a pastiše.

Je to nesmírně poutavé čtení, které čtenáře nepoučuje, ale nabízí hloubku a znalosti, jež zasazují vztah mezi megahity a vkusem publika do informovaného kontextu. Kniha si zaslouží čtenáře i mimo akademické knihovny a studentské řady – pojednává totiž o mnoha inscenacích, které jste možná i sami viděli!