RECENZE: Indebted To Chance, divadlo Old Red Lion ✭✭✭✭✭

Mark Reed recenzuje hru Charlie Ryall s názvem Indebted To Chance, kterou právě uvádí londýnské divadlo Old Red Lion Theatre.

Indebted To Chance Old Red Lion Theatre

5 hvězdiček

Rezervujte nyní

Hra Indebted to Chance sleduje život Charlotte Charke, herečky, spisovatelky, hokynářky, chovatelky prasat, loutkářky a (údajně) silniční lupičky z 18. století. Charke byla jednou z prvních žen v historii, která část svého života prožila jako muž, a to jak na jevišti, tak mimo něj. Její příběh byl téměř zapomenut, ale Charlie Ryall – která zároveň ztvárňuje hlavní roli – mu ve svém novém textu s láskou vdechla život. Podle Ryall na tomto projektu pracovala osm let a její vášeň pro vyprávění Charlottina osudu je znát z každého slova vybroušeného a bohatého scénáře.

Režisérka Jenny Eastop se tohoto příběhu chopila a vytvořila úžasný divadelní kus. Hra ožívá hned v úvodu s energickou skupinou herců, kteří pobíhají v zákulisí pět minut před premiérou komedie The Recruiting Officer (Verbíř). Hledají se zatoulané paruky, opravují rozbité rekvizity a propuká všeobecný chaos, který důvěrně zná každý, kdo se kdy podílel na vzniku představení. Charlotte se chystá uvést v roli kapitána Plumea, o které snila mnoho let. Její sny však náhle přetne zatčení a převoz do vězení pro dlužníky. Odtud se v čase vracíme zpět a procházíme různými výjevy z jejího života – skládáme portrét odvážné průkopnice, která se snažila dělat věci po svém ve světě, jenž k ní, a k ženám obecně, choval jen pramálo úcty.

Eastop udržuje tempo inscenace svižné i při skocích do různých období Charlottina života. Pokud si divák není jistý, kde se právě nachází, herci se rychle etablují v nových postavách a situaci ujasní. Tento sehraný ansámbl je ve špičkové formě a jejich společné scény patří k vrcholům hry – ať už jde o sugestivní ztvárnění koňského spřežení, nebo o špičkování v zákulisí. Jazyk působí osvěživě moderně, a přitom dokonale dobově. Hra je navíc velmi vtipná a obsazení využívá každou příležitost, kterou jim tento trefně napsaný text nabízí. Proměny scény fungují jako švýcarské hodinky a sebevědomě nás provázejí Charlottiným osudem, to vše za doprovodu krásných hudebních interluudií Richarda Bakera.

I když je v produkci hodně humoru, nechybí ani dojemné momenty plné patosu, které nám dávají nahlédnout do těžkého života hlavní hrdinky. Být ženou, která žije podle vlastních pravidel, nebylo snadné, zvláště v době, kdy muži nahlíželi na své manželky jako na majetek. Její manžel Richard je lehkoživka, který naseká dluhy a pak Charlotte obírá o peníze, jakmile má sám hluboko do kapsy. Jejich scéna loučení, v níž Richard sráží Charlottinu existenci na kolena, je srdcervoucí. Její otec, Colley Cibber, je pak nadutý a sebestředný principál, kterému jde víc o vlastní reputaci než o blaho dcery. Charlotte oba muže hluboce miluje, ale oni si její náklonnost nezaslouží. Skutečně obdivuhodnými postavami v Indebted to Chance jsou právě ženy – věrná Lizzie a zástupy dalších žen, které přicházejí Charlotte vykoupit, když už po několikáté skončí v dlužnickém vězení. Tento příběh působí dnes jako nesmírně důležitý, mimo jiné i pro svou paralelu se současnými společenskými tématy.

Charlie Ryall podává v roli Charlotte Charke fenomenální výkon. Text z jejích úst plyne s lehkostí a vtipem. Krásně nás provází různými etapami Charlottina života – vidíme energickou herečku toužící po mužské hlavní roli, odhodlanou podnikatelku snažící se prorazit, i dceru toužící po otcově lásce a uznání. Ryall dokonale zachycuje, jak Charke změnila vnímání žen v divadle, často na vlastní náklady. Je tvrdá, přímočará a občas nesnesitelná, ale celou dobu jí nepřestáváte držet palce.

Vynikající práci odvádí i zbytek obsazení. Benjamin Garrison vnáší do role manžela Richarda suchý humor a synismus. Beth Eyre podává milý výkon jako Lizzie, oddaná společnice, která Charlotte ukazuje, že nemusí stát v nikoho stínu. Celkově jde o velmi talentovaný soubor, který skvěle spolupracuje na oživení všech vedlejších postav Charlottina světa.

Tato hra je v mnoha ohledech milostným dopisem divadlu a jeho schopnosti nás proměňovat. Charke byla vizionářkou v tom, jak vnímala moc divadla měnit lidské životy, a už jen za to si zaslouží být připomínána. Jak říká sama Charke: pokud divadlo opustí jeden jediný člověk s pocitem, že hra změnila jeho pohled na svět, pak herci splnili svůj úkol. A je to úkol vskutku důležitý.

Uváděno do 1. prosince 2018

REZERVUJTE VSTUPENKY NA INDEBTED TO CHANCE