RECENZE: The Pianist Of Willesden Lane, St James Theatre ✭✭✭✭✭

The Pianist Of Willesden Lane (Klavíristka z Willesden Lane)

Divadlo St James Theatre

13. září 2016

5 hvězdiček

Rezervovat vstupenky Kdybych mohl dát jednu radu svému „já“, které stálo před branami St James Theatre, zněla by takto: „Rychle si kup kapesníky. Rukáv svetru stačit nebude.“ Neuvěřitelně intimní a nesmírně působivý kus Hersheyho Feldera a Mony Golabek „The Pianist of Willesden Lane“ je bezpochyby jedním z nejlepších a nejdojemnějších divadelních zážitků, které jsem kdy zažil. V tomto představení jedné herečky vypráví Golabek skutečný příběh své matky Lisy Jura, nadějné klavíristky, kterou rodiče vyslali z Vídně do Velké Británie jako židovskou uprchlici v rámci Kindertransportu – záchranného programu, díky němuž bylo do vypuknutí druhé světové války evakuováno do bezpečí 9 354 dětí.

Lisa Jura je nevinná dívka žijící v době rostoucího antisemitismu, která sní o tom, že jednou bude hrát v koncertní síni Musikverein ve Vídni. Její otec vyhraje v kartách jedinou jízdenku pro Kindertransport, což rodiče postaví před krutou volbu: vybrat jedno ze svých dětí, které pošlou do bezpečí. Lisa se tak musí rozloučit s rodinou, ale i přes nejistou budoucnost ji matka povzbuzuje, aby se dál věnovala svému hudebnímu nadání. S obrovskou vůlí a vervou se Lisa ocitá v ubytovně paní Cohenové v londýnské Willesden Lane a navzdory strachu o osud svých blízkých dodrží slib daný matce a splní si sen stát se koncertní mistryní.

Scénu zdobí velké, zlatem lemované rámy a projekce Andrewa Wildera je plní obrazy Lisiny rodiny, přátel a míst, která navštívila ve Vídni i v Británii. Filmové záběry židovských rodin rozdělovaných na ulicích, mužů vlečených z domovů a bezbranných dětí odesílaných s nadějí do bezpečí jen umocňují autentičnost a sílu celého příběhu.

Mona Golabek je vřelá a podmanivá vypravěčka. Přestože jde o příběh její matky, interpretuje ho s naprostou skromností a nesobeckostí. Postavy v Lisině životě ožívají díky střídavě vtipnému i dojemnému scénáři Hersheyho Feldera a jemnému herectví Mony Golabek. Líčené události podkreslují hudební ukázky od Griega, Beethovena a Debussyho, které Golabek s lehkostí a vášní sama hraje na černé křídlo a předvádí tak svůj mimořádný talent. Když usedá ke klavíru naposledy po závěrečných slovech svého devadesátiminutového monologu, zcela se ponoří do gradující třetí věty Griegova klavírního koncertu v a moll (op. 18) a hraje s takovou vervou, že se vám tají dech.

Představení je vyprávěno prostě a krásně, bez zbytečných efektů: jen jedna žena, její piáno a příběh – a já visel na každém slově i tónu. Čekal jsem občasné popotahování a šustění kapesníků, ale mezi Beethovenovou „Měsíční sonátou“ a Debussyho „Svitou lunný“ jsem to vzdal, nechal se přemoci knedlíkem v krku a rozplakal se – takovým tím stylem, kdy se vám nekontrolovaně třesou ramena.

Inscenace se do St James Theatre vrátila po dřívějším letošním úspěchu a já měl to štěstí zúčastnit se galapředstavení na podporu organizace World Jewish Relief. Po skončení jsem se s Monou Golabek krátce setkal a dokázal ze sebe vypravit pár slov díků. Tento sugestivní kus je až mrazivě aktuální – je to příběh, který nepatří jen Lise Jura a uprchlíkům z minulých válek, ale i těm, kteří se dnes vydávají na moře z hranic Sýrie či Turecka v naději na lepší život.

Inspirací byla Moně její matka a celým příběhem se jako nit táhne nezlomné pouto mezi matkou a dcerou. Když jsem pak kráčel po vlhké Buckingham Palace Road směrem k nádraží Victoria, cítil jsem se naprosto přemožený emocemi. V hlavě se mi vracel obraz Lisy Jura sedící u klavíru, jak hraje nádhernou hudbu a vypráví své dceři příběh, z něhož se jednou stane kritikou oceňované drama – a já dostal náhlé nutkání jít a pořádně obejmout svou vlastní mámu.

Inscenace „The Pianist of Willesden Lane“ se v divadle St James Theatre hraje do 22. října 2016.

REZERVUJTE SI VSTUPENKY NA THE PIANIST OF WILLESDEN LANE