Jana Eyrová v podání Blackeyed Theatre se vrací na jeviště i na obrazovky

Režisér Adrian McDougall v rozhovoru s Markem Ludmonem o tom, jak soubor Blackeyed Theatre obnovuje svou zájezdovou adaptaci Jany Eyrové, a to jak formou živých představení, tak i streamování na vyžádání.

Foto: Alex Harvey-Brown

Soubor Blackeyed Theatre měl za sebou šest měsíců z desetiměsíčního turné se svou adaptací milovaného románu Charlotte Brontëové Jana Eyrová, když udeřil covid-19. Zrovna se připravovali na premiéru v New Theatre Royal Portsmouth, ale poté, co Boris Johnson vyzval Brity, aby se vyhýbali divadlům, padlo rozhodnutí – v souladu se zbytkem celého odvětví – turné po večerním představení přerušit. „Měli jsme hrát až do července – a poslední měsíc nás čekala Čína,“ vzpomíná zakladatel a umělecký šéf Adrian McDougall. „Sedl jsem si s herci a na rovinu jim řekl, že šance na návrat inscenace v rámci původního turné je malá – a v případě Číny, která byla tehdy epicentrem, prakticky nulová.“ Nakonec se však ukázalo, že to nebyl konec cesty. Ve dnech 3. a 4. listopadu se soubor nejenže znovu sejde na jevišti před živým publikem v rámci rozestupů ve Wilde Theatre v South Hill Park Arts Centre v Bracknellu (Berkshire), ale představení bude také natočeno pro podzimní online streamování.

Foto: Alex Harvey-Brown

Je to vyvrcholení rušného období, během něhož Blackeyed Theatre v září uvedlo také jedno představení své předchozí inscenace Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda, rovněž před živým publikem a s natočením pro stream. „Nikdy jsem nepracoval tvrději než v posledních sedmi měsících,“ říká Adrian. „Prvních pár týdnů jsem se věnoval hlavně tomu, jak podpořit náš soubor Jany Eyrové, který se náhle ocitl bez práce. Jako mnoho jiných na volné noze nemají práva, která by v takové situaci měl zaměstnanec.“ Blackeyed Theatre se podařilo získat grant z fondu pro mimořádné události Arts Council England, z něhož velká část putovala na podporu herců a technického týmu Jany Eyrové. Zároveň byl ale Adrian odhodlán najít způsob, jak zůstat relevantním divadelním souborem i v době, kdy jsou scény uzavřené. „Přes noc jsme ztratili smysl existence, protože bez otevřených divadel není to, co děláme, zkrátka možné. Šlo tedy o diverzifikaci, hledání nových cest k divákům a nových způsobů, jak být přínosní.“

Vůbec poprvé se Blackeyed Theatre zaměřilo na digitální prezentaci své tvorby. Díky podpoře z grantu byla v létě online zpřístupněna dříve natočená inscenace komedie Johna Godbera Teechers, a to i pro školy, doplněná o bonusové materiály, jako jsou video rozhovory s herci. Představení zhlédlo kolem 13 000 studentů z více než 500 škol, což souboru přineslo i určitý příjem z licenčních poplatků. „Dali jsme hodně času a úsilí do toho, abychom dostali náš obsah online a vytvořili produkty, které budou lidé ochotni si skutečně koupit, protože bezplatné online divadlo má své limity,“ vysvětluje Adrian. „Z dlouhodobého hlediska to není udržitelné a nevysílá to správný signál o hodnotě divadelní práce. Má to ale spoustu pozitiv. Vytváříme věci, o které mají školy zájem, zajišťujeme si životně důležitý příjem a zároveň vyplácíme tantiémy hercům, výtvarníkům i režisérům z našich minulých her.“

Foto: Alex Harvey-Brown

Blackeyed Theatre si nyní buduje digitální knihovnu dostupnou na vyžádání (on-demand), kde k titulům Jekyll a Hyde a Teechers přibyl i záznam britského muzikálu Oh! What a Lovely War z roku 2011. „Hodně jsme se naučili na Jekyllovi a Hydovi – bylo to poprvé, co jsme jednu z našich her pořádně natočili způsobem určeným přímo pro vysílání,“ říká Adrian. „Natočit živé představení je náročný balanc, zvláště když máte v sále publikum. Potřebujete ho tam, aby herci ze sebe vydali něco víc, aby vznikl pocit sdíleného divadelního zážitku a ten typický šum, ale zároveň je výzvou, jak zachytit dění na jevišti na obrazovku tak, aby se neztratila jeho energie.“ Specifickou výzvou je osvětlení, protože tituly jako Jekyll a Hyde nebo Jana Eyrová jsou gotické příběhy, kde staging pracuje s temnotou a stíny. „Jde o to nastavit světla tak, aby to fungovalo pro obě strany, a také dostat kamery dostatečně blízko k jevišti pro zachycení detailů, ale ne tak blízko, aby to rušilo diváky v sále.“ Adrian, který Janu Eyrovou režíroval, přiznává, že film pro něj byl „velkou neznámou“, ale rychle se učí. „Dokud nepřišla pandemie, nikdy jsme o tom neuvažovali. Teď se to těžko hodnotí, ale z dlouhodobého hlediska to může být jedna z těch světlých stránek – donutilo nás to jako soubor přijmout digitální technologie a začít je využívat.“ Potěšilo ho, že průzkum u inscenace Teechers ukázal, že digitální produkt zvýšil zájem lidí o divadlo. „Drtivá většina respondentů měla pocit, že přístup k online streamování divadlo rozhodně nenahrazuje, ale naopak je povzbuzuje k tomu, aby do něj chodili častěji. Navíc zpřístupňuje kulturu mnohem širšímu publiku, než na které bychom jinak dosáhli.“

Vzhledem k tomu, že herci Jany Eyrové tvoří „bublinu“, proběhnou představení příští týden po krátkém, jedenapůldenním oprašovacím zkoušení. Adrian však neočekává žádné změny v osvědčeném receptu, který si před uzavřením divadel užilo přes 19 000 diváků ve 40 městech. „Půjde o rekonstrukci původního tvaru, ale bude zajímavé sledovat, jaké nové podněty herci přinesou z hlediska perspektivy a emocí. Když se k něčemu vrátíte po tak dlouhé pauze, často to přináší novou svěžest. Po těch šesti měsících, které máme všichni za sebou, bude zajímavé vidět, jak se to podepíše na emocemi nabitém představení.“

Foto: Alex Harvey Brown

Inscenaci Blackeyed Theatre popisuje jako „věrnou“ adaptaci románu. V pětičlenném obsazení se představí Kelsey Short jako Jana a Ben Warwick jako pan Rochester, dále hrají Camilla Simson, Eleanor Toms a Oliver Hamilton. Herci jsou zároveň hudebníky a hrají živou hudbu skladatele George Jenningse, která provází tento dějem nabitý příběh. Je to univerzální vyprávění o nezávislé mladé ženě hledající svou cestu světem, ale Adrian tuší, že některé aspekty mohou pro diváky po sedmi měsících sociálního distancování a izolace získat nové významy. „Ta hra je o Janě, která tváří v tvář nepřízni osudu neustále bojuje za to, aby mohla milovat a být milována, a přitom čelí neustálým výzvám včetně ztráty blízkých. Působí jako velmi osamělá postava – bez rodičů, v rodině, kde ji nikdo neměl rád – a neustále se snaží najít lidské spojení. Je to dlouhá a místy velmi osamělá cesta. Jako každý velký román je to příběh univerzální, ale myslím, že právě letos bude rezonovat nejsilněji. Máme pocit, jako bychom i my poslední měsíce bojovali s nepřízní osudu. V jádru jde o velmi pozitivní poselství: o síle lidského ducha překonat každé příkoří.“

https://youtu.be/mP58-1DdNLw

Adrian očekává, že návrat Jany Eyrové na živé jeviště bude pro všechny velmi emotivní. „Seděl jsem v hledišti na Jekyllovi a Hydovi v září a cítil jsem neuvěřitelný hlad po společném živém zážitku. Při děkovačce to byl skutečný příval emocí nejen od herců, ale i od diváků – bylo znát, jak moc nám všem chybělo to společné sdílení, které zažijete jen v divadle.“

Inscenace Jana Eyrová bude k vidění ve Wilde Theatre v Bracknellu 3. a 4. listopadu a následně bude během podzimu dostupná online na vyžádání prostřednictvím blackeyedtheatre.co.uk.