RECENZE: Na Hromnice o den více (Groundhog Day), Old Vic Theatre ✭✭✭✭✭

Andy Karl (Phil Connors) a soubor muzikálu Na Hromnice o den více. Foto: Manuel Harlan Na Hromnice o den více

Divadlo Old Vic

17. srpna 2016

5 hvězdiček

Vstupenky zde | Více informací Vzhledem k tématu příběhu Na Hromnice o den více by bylo snadné pojmout tuto recenzi komediálně a pohrát si s motivem časové smyčky, která pohání děj nového muzikálu Tima Minchina v londýnském divadle Old Vic. Upřímně si však myslím, že si zaslouží hlubší zamyšlení, které snad odrazí pocity, s nimiž jsem dnes večer odcházel z divadla. Muzikál Na Hromnice o den více vychází z filmu scénáristy Dannyho Rubina (který se ujal i libreta k muzikálu), v němž zazářili Bill Murray a Andie MacDowellová, a pro Tima Minchina jde o nástupce jeho fenomenálního hitu Matilda. Představení se v Old Vic uvádí v moderní podobě „předpremiérového testování“. To, co zde vzniklo – alespoň soudě dle dnešního večera – se však blíží dokonalému muzikálu. Minchin se svými spolupracovníky opět odhodili zažité muzikálové šablony a vytvořili něco skutečně výjimečného.

Andy Karl (Phil) a Carlyss Peer (Rita) v muzikálu Na Hromnice o den více. Foto: Manuel Harlan

První dějství tráví většinu času vysvětlováním základní zápletky a vykreslením naprosto nesympatické povahy hlavního hrdiny, přesto si show udržuje strhující tempo a diváci se neustále smějí. Pod nánosem vtipů se v první půli skrývá i temnější podtón, který skvěle připravuje půdu pro druhou polovinu, kde se klíčovými tématy stávají sebereflexe a vykoupení.

Andy Karl, americká hvězda v roli Phila Connorse, je naprosto k sežrání. Karl přináší na scénu Minchinův vtip v nepřeberném množství. Podobně jako u slečny Trunchbullové v Matildě je zde kladen důraz na brilantní dikci – je slyšet každé jediné slovo. Můžete doslova sledovat, jak se ten ubohý muž s každou další smyčkou Hromnic psychicky hroutí.

Jako Rita, Philova televizní producentka, je Carlyss Peer zosobněnou dokonalostí. Peer vykresluje Ritu jako poutavě komplexní, ostrou, inteligentní a vřelou postavu. Interakce mezi ní a Philem je po celou dobu skvěle vyvážená a jejich vztah v různých fázích Philovy časové noční můry dodává show ten správný náboj, který udrží pozornost publika.

Andy Karl (Phil) a Andrew Langtree (Ned Ryerson) v muzikálu Na Hromnice o den více. Foto: Manuel Harlan

To, co toto představení skutečně povznáší, je senzační ansámbl, který je v neustálém pohybu. Sledovat tu preciznost a postavy, které tito talentovaní herci vdechli do života, je neuvěřitelný zážitek. Některé z menších charakterových momentů ve druhém dějství mají neskutečnou sílu. Samozřejmě jsou tu i výrazné výkony, z nichž vyniká hlavně Andrew Langtree jako Ned Ryerson. Na povrchu otravný pojišťovák, jehož příběh ve druhé polovině je však zdrcující a dohnal mě k slzám.

Je to vlastně právě druhá půle muzikálu Na Hromnice o den více, která ho činí tak úžasným. Minchin jde hluboko pod povrch svých postav a vynáší na světlo skutečné emoce. Každý má své pochybnosti a strachy a Minchin nachází způsob, jak tyto pocity nechat rozezpívat, přičemž cestou brnká na všechny struny divákovy duše.

Režisér Matthew Warchus a choreograf Peter Darling vytvořili inscenaci, která nikdy nezpomaluje, nenudí a neustále dává divákům podněty k přemýšlení. Darling pokračuje v navrhování neuvěřitelných choreografií – jedno hromadné číslo ve druhém dějství nechalo soubor stepovat a s lehkostí klouzat po jevišti. Úchvatné!

Andy Karl (Phil) a Carlyss Peer (Rita) v muzikálu Na Hromnice o den více. Foto: Manuel Harlan

Scénografie Roba Howella působí neuvěřitelně prostě díky opakujícím se motivům, které umožňují zachovat prázdné jeviště po celou dobu. Několik nesoustředných točen udržuje městečko Punxsutawney v pohybu přímo před našima očima. V kombinaci s osvětlením Hugha Vanstona, díky němuž sníh doslova padá vzhůru, má celá show nádech uprostřed zimní temnoty, což je vizuálně nesmírně podmanivé. To také dává prostor Paulu Kievemu k předvedení několika brilantních iluzí, které nadchly diváky.

Pevné hudební nastudování Alana Berryho a senzační kapela tvoří základ tohoto skvělého představení. Klíčem k chytré orchestraci Christophera Nightingalea je jednoduchost; zvuk má v sobě syrovou realitu a nikdy nepůsobí překombinovaně. Hudba nikdy nepřebíjí vokály (poklona sound designérovi Simonu Bakerovi) a člověk si uvědomí, jak moc tento kus závisí na tom, aby v každém okamžiku vše do puntíku klaplo. Stačilo by jedno zaváhání v jakékoli složce a celá ta složitá mašinérie by se mohla zhroutit. Naštěstí jsou tito tvůrci špičkami v oboru a je to znát.

Na desetitýdenní zkušební uvádění je tato produkce muzikálu Na Hromnice o den více stejně dobrá nebo lepší než mnohá představení, která jsem letos viděl. Přesun na West End je v podstatě sázkou na jistotu a jsem si jistý, že Andy Karl by se neztratil ani na Broadwayi. Rozhodně se vydejte do Old Vic co nejdříve, abyste tuhle ohromující show viděli. Psaní a produkci takového kalibru si nesmíte nechat ujít!

Moje jediná narážka na téma příběhu je ta, že doufám, že tohle představení uvidím znovu a znovu!

REZERVOVAT VSTUPENKY NA HROMNICE O DEN VÍCE