Rozhovor: Vicky Graham o inscenaci Breeders v divadle St James Theatre

Breeders od Bena Ockrenta. Zleva doprava: Angela Griffin, Nicholas Burns, Tamzin Outhwaite a Jemima Rooper. Jen několik dní před premiérou hry Breeders od Bena Ockrenta v divadle St James Theatre s námi producentka Vicky Graham hovořila o tom, co pro ni tento projekt znamená a proč si jako svůj způsob přispění k budoucnosti divadla vybrala právě produkci. Proč právě Breeders? „Hra Breeders mi byla poprvé představena jako pouhý námět koncem loňského roku. Ben Ockrent (autor, kterého znám už od svého působení v Theatre503) byl požádán svou kamarádkou lesbičkou a její partnerkou, zda by nedaroval sperma, aby mohly založit rodinu. Při zvažování, zda a jak by mohl pomoci, narazil na skvělou zápletku pro hru. O měsíc později jsem tento tehdy ještě embryonální nápad představila organizaci Stage One, a když jsme se dostali do užšího výběru, hru jsem si u něj objednala. Naštěstí pro nás byla hra Breeders koncem března vybrána, aby v září zahájila sezónu One Stage Season. Skutečnost, že máte jen pět měsíců na to, abyste se dostali od první verze scénáře k premiéře, vám opravdu dokáže neuvěřitelně vyčistit mysl!“

Co vás původně k sezóně One Stage přitáhlo?

„Sezóna One Stage je pro producenta v podstatě neodolatelná nabídka. Nejenže díky investici Stage One do každého z představení je velké divadlo jako St. James finančně dostupné, ale zařazení do sezóny s sebou nese i mimořádnou podporu ze strany oboru a příležitost k prestižní prezentaci. One Stage mi umožňuje něco vzácného – uvést premiéru nové komedie v komerčním kontextu a udělat to s obsazením, tvůrčím týmem a režií, o kterých jsem přesvědčená, že jsou pro hru nejlepší. Produkce Breeders zůstává riskantním počinem, ale projekt takového rozsahu by prostě nebyl možný bez těchto peněz, mentoringu a obrovského projevu důvěry.“

Čeho doufáte, že prostřednictvím divadelní produkce dosáhnete?

„Než jsem začala hry produkovat, věnovala jsem se režii. Myslím, že důvodem k tomuto posunu bylo, že mě víc zajímá rozhodování o tom, které příběhy, postavy a inscenace se divákům představí, než to, jak přesně budou ztvárněny. Divadlo je prastará umělecká forma – nemám strach, že by zaniklo – ale dělám si starosti, aby nevyšlo z módy. Musíme tvrdě pracovat na tom, aby bylo divadlo lákavější nabídkou než večer u Netflixu. Považuji za úkol příští generace producentů vytvářet divadlo, které je poutavé, podnětné, zábavné a aktuální, a já se tak rozhodla činit skrze uvádění zcela nových děl od dynamických umělců. Není nic vzrušujícího než dialog mezi skvělou novou hrou a jejím prvním publikem.“

Breeders: Jemima Rooper, Tamzin Outhwaite a Nicholas Burns. Foto: Manuel Harlan

„Právě teď, když vstupujeme do týdne premiéry, se soustředím na to, aby bylo představení připravené pro diváky, a je pro mě těžké mít jiný cíl než se dočkat prvního smíchu v hledišti. V mírně delším horizontu bych si přála uznání pro umělce a finanční návratnost pro ty výjimečné lidi, kteří do projektu investovali. Do budoucna bych samozřejmě byla ráda, kdyby Breeders čekal velmi dlouhý život. Chtěla bych, aby to vedlo k dalším Benovým hrám a k dalším projektům pod hlavičkou VGP.“

Jaké byly největší výzvy, kterým jste musela čelit při svém etablování jako producentka?

„Asi to bude znít předvídatelně, ale hlavní výzvy byly finanční. O produkci se říká, že vás sice neuživí, ale můžete na ní zbohatnout – a je to pravda. Musím přiznat, že jsem si život zkomplikovala dvojnásob tím, že jsem se rozhodla produkovat nezávisle (namísto působení v konkrétní instituci nebo organizaci s pravidelným financováním) a že dávám přednost nové tvorbě. Pokud je těžké sehnat peníze na každé představení, bylo téměř nemožné generovat stálý příjem pro mě samotnou. Každá produkce vyžaduje jiný proces vývoje, jiný tým lidí a jiný finanční model, takže i když je ta rozmanitost příjemná, je také velmi náročná. Mezi umělci panuje řada nedorozumění o tom, co producent vlastně dělá, a mezi divadelními institucemi a organizacemi je vůči nezávislým producentům téměř stejná nedůvěra. Nejsem ale typ, co si stěžuje, a jsem vděčná za příležitosti jako One Stage, díky kterým můžu prostě jít, uvést hru a doufat, že tato práce vytvoří prostor pro další.“

Proč je pro vás tento projekt tak výjimečný? 

„Byl to naprosto šílený, ale skvělý proces, a právě pro to je tak jedinečný. Práci mi usnadnil tvůrčí tým snů pod vedením úžasné Tamary Harvey. Všichni svému řemeslu věnovali tolik času a talentu, a jelikož většina z nás spolupracuje poprvé, mám pocit, že jsme si velmi rychle vytvořili takovou vlastní alternativní rodinu. Breeders je v první řadě zábavná věc, ale je to příběh, který rezonuje s tolika lidmi. Nikdy předtím jsem nepracovala na hře, která by vyvolávala takovou debatu. Je s podivem, kolik lidí se potýká se stejnými otázkami. Jsem hrdá na to, že je to hra se třemi komplexními ženskými postavami, a jakožto první zakázka Vicky Graham Productions, která se dostala na jeviště, pro mě bude mít vždy zvláštní místo.“

Hra Breeders zahajuje sezónu Stage One v divadle St James Theatre