RECENZE: Insignificance, divadlo Arcola Theatre ✭✭✭✭

Simon Rouse a Alice Bailey ve hře Insignificance. Foto: Alex Brenner Insignificance (Bez významu)

Arcola Theatre

23. října 2017

4 hvězdičky

Rezervujte si vstupenky

Hra Terryho Johnsona, která měla premiéru v roce 1982 v Royal Court, čerpá z autorova zjištění, že v pozůstalosti Marilyn Monroe byla po její smrti nalezena podepsaná fotografie Alberta Einsteina. Jeho skvěle vystavěný scénář zavádí Einsteina do hotelového pokoje v New Yorku, jen pár bloků od místa, kde Monroe právě natáčí slavnou scénu s bílými šaty pro film Slaměný vdova. Na Einsteina tlačí Joe McCarthy, aby stanul před Výborem pro neamerickou činnost, a do toho vtrhne žárlivý Joe DiMaggio, rozzuřený po sledování natáčení oné scény i lačných pohledů davu přihlížejících. Postavy však nejsou jmenovány přímo; vystupují jako Herečka, Profesor, Senátor a Baseballista. Tímto způsobem hra zkoumá identitu, slávu a veřejnou image. Nikdo není tím, kým se světu zdá být – snad s výjimkou Senátora.

Alice Bailey-Johnson, Tom Mannion a Simon Rouse ve hře Insignificance

Inscenace režiséra Davida Mercataliho působí zpočátku trochu utlumeně; trvá chvíli, než se usadí, a herci potřebují čas, aby se s textem sžili. Tom Mannion se v roli Senátora zprvu zdál nervózní, postrádal tu slizkost a vášnivou žlučovitost, kterou bychom očekávali. Jeho návrat ve druhém dějství však tyto aspekty naplno rozvíjí a jeho hněv nejlépe vynikne, když je mu povolen řetěz. Simon Rouse (uváděn i jako Rourke) je v roli Profesora vynikající – předvádí skvělou studii klidu i zmatku, zdánlivě překvapen i nepřekvapen návštěvníky a událostmi ve svém pokoji, zatímco se marně snaží vypočítat tvar vesmíru. Alice Bailey-Johnson v roli Herečky zraje s každou minutou; rozhodně nehraje žádnou hloupou blondýnku. Profesorovi vysvětluje teorii relativity (a to správně) a stále si není jistá Heisenbergovým principem neurčitosti, což je jeden z mnoha skvělých vtipů, které hru oživují. I když ji všichni ujišťují, že ona je „ta ona“, mohla Bailey-Johnson o něco výrazněji odlišit filmovou hvězdu od soukromé osoby, zejména v hlasovém projevu, ale dokonale vystihla křehkou krásu a tragédii Marilyn Monroe. Oliver Hembrough zrcadlí tuto tragédii ve vtipném, a přesto dojímavém podání Baseballisty – skutečného prosťáčka v místnosti, který svou slávu měří počtem kartiček přiložených k balíčkům žvýkaček. Touha páru po dítěti i bolestný rozpad jejich manželství (umocněný tím, že po ráně od Senátora Herečka potratí) jsou v inscenaci podány naprosto přesvědčivě.

Alice Bailey-Johnson a Oliver Hembrough ve hře Insignificance

I po pětatřiceti letech Johnsonova hra oslňuje vtipem, inteligencí a hrou s jazykem. Najdeme tu výborný gag s kočkou, kterou Profesor „hlídá kamarádovi“, a když ho Senátor konfrontuje, odmítne podepsat jakýkoli dokument se slovy: „Protože je to mé jméno.“ Následně prozradí, že to slyšel před pár dny v divadle, podá divadelní program Herečce a doporučí jí zhlédnout hru Čarodějky ze Salemu (jejímž autorem byl tehdejší nastávající manžel Monroe, Arthur Miller). I když to není úplně ta nejlepší možná inscenace, jakou by si hra zasloužila, nabízí večer plný zajímavých momentů, který během repríz jistě ještě nabere na tempu.

RESERVUJTE SI VSTUPENKY NA INSIGNIFICANCE V ARCOLA THEATRE