Již od 1999

Důvěryhodné novinky a recenze

26

let

to nejlepší z britského divadla

Oficiální vstupenky

Vyberte si svá místa

Již od 1999

Důvěryhodné novinky a recenze

26

let

to nejlepší z britského divadla

Oficiální vstupenky

Vyberte si svá místa

  • Již od 1999

    Důvěryhodné zprávy a recenze

  • 26

    let

    to nejlepší z britského divadla

  • Oficiální vstupenky

  • Vyberte si svá místa

NOVINKY

RECENZE: Kenny Morgan, Arcola Theatre ✭✭✭✭✭

Publikováno

Od

pauldavies

Sdílet

Paul Keating (Kenny) a Pierro Niel Mee (Alec). Foto: Idil Sukan Kenny Morgan

The Arcola, Mike Poulton,

23. září 2016

5 hvězdiček

Rezervovat vstupenky

Kenny Morgan byl skutečným milencem dramatika Terence Rattigana. Jejich vztah byl v Londýně 40. let přísně střeženým tajemstvím. Když se Kenny zamiloval do mladšího herce Aleca Lennoxe, jeho život se začal hroutit, až nakonec spáchal sebevraždu otrávením plynem. Traduje se, že když se Rattigan dozvěděl o smrti svého bývalého milence, nebyl schopen dvacet minut promluvit. Poté prohlásil: „Mám zápletku pro svou příští hru. Začne tělem ležícím před plynovým krbem.“ Onou hrou byla Deep Blue Sea a postavou na zemi Hester Collyerová. Úvod Mikea Poultona ke hře obsahuje mrazivé statistiky. V roce 1949, kdy se děj odehrává, se o sebevraždu svítiplynem pokusilo kolem 3000 lidí. Ti, kteří přežili (asi 300 osob), čelili trestnímu stíhání a vězení, protože pokus o sebevraždu byl tehdy trestným činem.

Simon Dutton (Terence Rattigan) a Paul Keating (Kenny). Foto: Idil Sukan

Právě v tomto světě tajemství, přetvářky, nelegality a omezování žije Kenny Morgan. Inscenace vykresluje toto období s forenzní přesností skrze postavy, etiketu, prostředí a ty nejúchvatnější herecké výkony, jaké byly letos v Londýně k vidění. Ošuntělá scéna podnájmu od Roberta Innese Hopkinse doslova „páchne neúspěchem“ a citlivá režie Lucy Baileyové trpělivě poodkrývá fasádu slušnosti a vybraných mravů, aby odhalila spoušť pod ní. Paul Keating je v roli Kennyho Morgana naprosto výjimečný; podává soustředěný výkon plný zoufalství a smutku, přičemž silně ztvárňuje muže odhodlaného už se nikdy nevrátit do role Rattiganova „nemravného“ tajemství, žijícího v odděleném bytě sice se vším zaplaceným, ale bez vlastní důstojnosti. Jako Rattigan podává Simon Dutton ohromující a nuancovaný výkon muže uvězněného vlastním úspěchem, svou sexualitou a neúprosným pohledem společnosti (a zejména své matky). Rattigan říká: „Moje veřejné ‚já‘ je sponzorem mého soukromého ‚já‘,“ a my zde vidíme jeho dvojí život – dokonalé vystupování a sebeironii vyvažují toužebné pohledy na Kennyho, odhalující hloubku jeho lásky a touhy.

Jde o ansámbl skvělých výkonů. Pierro Neil-Mee má v roli lehkomyslného Aleca nejtěžší úkol – hraje tak hrubého, sobeckého a necitlivého bisexuálního opilce – přesto se mu daří ukázat společenské tlaky, kvůli nimž je nešťastný a vybíjí si vztek na Kennym. Úvodní scéna je nádhernou poctou začátku Deep Blue Sea, v níž výtečná bytná paní Simpsonová v podání Marlene Sidawayové vydává své názory za fakta a shrnuje situaci pohrdavými glosami. Protiváhou je jí citlivý výkon Matthewa Bulga v roli laskavého souseda Dafydda Lloyda, který představuje ohleduplnou tvář společnosti oproti odsuzujícím verdiktům paní Simpsonové. George Irving jako suspendovaný lékař pan Ritter vyniká lakonickým humorem i tichým vztekem nad Kennyho pokusem o sebevraždu, když pomyslí na to, kolik lidí z jeho židovského národa nemělo za války na výběr mezi životem a smrtí. Lowenna Melrose vytěžila maximum ze své malé role Normy, kterou si Alec nabrnkl v baru, a trefně zasahuje jeho sobecké popírání pravdy ostrými poznámkami.

Simon Dutton (Terence Rattigan) a Paul Keating (Kenny). Foto: Idil Sukan

Krásná hra Mikea Poultona je možná tou hrou, kterou chtěl Rattigan skutečně napsat, a dát těmto postavám hlas je dojemným gestem. Napříč celým kusem zaznívají komentáře o hercích, divadelnosti a hraní rolí, což skvěle podtrhuje motiv dvojího života. Lidé se Kennyho neustále ptají, zda něco nepotřebuje, přitom to jediné, co skutečně potřebuje – žít svůj život svobodně a naplno – je právě to, co mu bude odepřeno. Jeho druhý, tentokrát úspěšný pokus o sebevraždu hru uzavírá a působí nevyhnutelně. Je trochu ironií, že v době genderově a etnicky neutrálních castingů a multimediálních projektů, kdy divadlo neustále hledá „další velkou věc“, může být nejlepší novou hrou roku 2016 právě takto precizně vystavěné naturalistické drama. Rozhodně si nenechte ujít.

Hraje se do 15. října 2016

RESERVUJTE SI VSTUPENKY NA KENNYHO MORGANA V DIVADLE ARCOLA

Sdílejte tento článek:

Dostávejte to nejlepší z britského divadla přímo do vaší schránky

Získejte jako první přístup k nejlepším vstupenkám, exkluzivním nabídkám a nejčerstvějším novinkám z West Endu.

Z odběru se můžete kdykoli odhlásit. Zásady ochrany osobních údajů

SLEDUJTE NÁS