RECENZE: The Ruffian On The Stair, Lantern Theatre (Brighton Fringe) ✭✭✭

Elliott Rogers jako Wilson v inscenaci Grázl na schodech

Grázl na schodech (The Ruffian on the Stair)

Lantern Theatre (Brighton Fringe)

Tři hvězdy

5. května 2017

Rezervujte nyní

Joe Orton, známý především díky hrám Lup (Loot) a Jak se bavil pan Sloane, potvrdil svůj dramatický talent poprvé v roce 1964 krátkou rozhlasovou hrou Grázl na schodech. Později ji přepsal pro jeviště, a i když se kvůli své délce neuvádí příliš často, padesátiminutová stopáž je ideální právě pro fringe festivaly. K připomínce 50. výročí Ortonova úmrtí uvádí soubor Blue Devil Theatre novou produkci této hry v brightonském Lantern Theatre v rámci Brighton Fringe.

Elliott Rogers a Kiki Kendrick ve hře Grázl na schodech.

Ortonův typický černý humor a pokřivená morálka, které známe z jeho pozdních děl, jsou v Grázlovi na schodech patrné od samého začátku. Příběh začíná v malém londýnském bytě, kde se irský ex-boxer Mike a jeho žena Joyce chystají na nový den. Ačkoliv se snaží naplňovat tradiční role tvrdě pracujícího manžela a hospodyňky, Mike se vyklube jako drobný gangster vyrážející za svými kšefty a Joyce jako bývalá prostitutka, která několikrát změnila identitu a nyní tráví dny v zahálce jako vydržovaná žena. Do tohoto světa vstupuje urostlý, vzteklý mladík Wilson, který zdánlivě hledá pokoj k pronájmu, ale ve skutečnosti touží po pomstě za smrt svého bratra. 

Elliott Rogers v roli Wilsona vyzařuje sex-appeal i nebezpečí. Na Joyce působí hrozivě, ale svou zranitelností a pocitem ztráty v ní zároveň probouzí mateřské pudy. Kiki Kendrick je v roli Joyce smyslná i tvrdá – jako žena, která přežila lecco a své zlaté rybky miluje víc než jakékoliv muže. Pádraig Lynch pak hraje Mika jako naparujícího se rabiáta s naprosto nepatřičným smyslem pro počestnost. Všichni tři skvěle zvládají Ortonovu unikátní komiku a jeho květnatý jazyk přednášejí s naprostou vážností, která je pro kýžený vtip nezbytná.

Pádraig Lynch jako Mike

Režisér Ross Dinwiddy zaplnil scénu dobovými rekvizitami, včetně jednoho z kýčovitých portrétů od Tretchikoffa, a děj zasadil do roku 1967. To nebyl jen rok Ortonovy vraždy rukou jeho milence Kennetha Halliwella, ale také rok první kompletní divadelní inscenace této hry v Royal Court a dekriminalizace homosexuality v Británii. Zatímco v této inscenaci Wilson působí velmi maskulinně a svalnatě (ke konci hry se svlékne až do spodního prádla), o svém mrtvém bratrovi mluví s homoerotickým podtónem. Působí tak jako „gay grázl“, který narušuje život heterosexuálního páru, jehož vztah je jen povrchní přetvářkou počestného manželství. Vzhledem k tomu, že v srpnu se v londýnském Park Theatre chystá nová inscenace Lupu, je toto uvedení Grázla na schodech příhodnou připomínkou Ortonova talentu, který vzkvétal pouhé čtyři roky před jeho předčasným koncem.

26. a 27. května

Lantern Theatre, Brighton 

RESERVUJTE SI VSTUPENKY NA GRÁZLA NA SCHODECH NA BRIGHTON FRINGE