Již od 1999

Důvěryhodné novinky a recenze

26

let

to nejlepší z britského divadla

Oficiální vstupenky

Vyberte si svá místa

Již od 1999

Důvěryhodné novinky a recenze

26

let

to nejlepší z britského divadla

Oficiální vstupenky

Vyberte si svá místa

  • Již od 1999

    Důvěryhodné zprávy a recenze

  • 26

    let

    to nejlepší z britského divadla

  • Oficiální vstupenky

  • Vyberte si svá místa

NOVINKY

RECENZE: Vír (The Vortex), Chichester Festival Theatre ✭✭✭✭

Publikováno

Od

Libby Purves

Share

Naše divadelní kritička Libby Purves recenzuje hru Noela Cowarda The Vortex (Vír), která se právě uvádí v Chichester Festival Theatre.

Lia Williams a Joshua James v inscenaci The Vortex. Foto: Helen Murray The Vortex

Chichester Festival Theatre

4 hvězdičky

Rezervovat vstupenky ROZJÁSANÁ DVACÁTÁ LÉTA NAD PROPASTÍ

Když Noel Coward ve 20. letech šokoval a uhranul publikum touto svou nejtrpčí a nejintenzivnější hrou, narychlo tehdy dokončoval frašku Hay Fever a pracoval na titulech jako Private Lives, Design for Living či Blithe Spirit. Jeho jméno se mělo stát synonymem pro lehkovážně cynické, nablýskané salónní komedie. Tento jeho první úspěch je však jejich temným a hněvivým starším příbuzným: fascinující obžalobou vší té nespoutané dekadence smetánky, kterou měl Coward později glosovat s mnohem lehčím výsměchem.

Isabella Laughland a Sean Delaney ve hře The Vortex. Foto: Helen Murray

Když jsem viděla The Vortex naposledy, ke svému zklamání jsem hru shledala spíše iritující; kvůli nesympatiím k až příliš mnoha postavám jsem ztratila nit ještě před výbušným finále. Dobovým vtipkováním a společenským tlacháním se lze snadno předávkovat. Tato inscenace na to jde ale chytřeji: režisér Daniel Raggett ve svém svižném nastudování – kterému napomáhá točna a v jednu chvíli i kouř – dává jasně najevo, že mu nevadí, když nám v úvodním švitoření bohémského beau monde nebo v party scéně unikne pár slov. Důležité je, abychom cítili zběsilost těch životů a pochopili podstatu: křehkou marnivost Florence Lancasterové, její závislost na obdivu buranského Toma, neklid jejího navrátivšího se syna Nickyho a nepravděpodobnost „zasnoubení“ tohoto éterického uzlíčku nervů s až příliš přízemní Bunty.

Joshua James, Isabella Laughland, Esme Scarborough a Lia Williams v inscenaci The Vortex. Foto: Helen Murray Noel Coward

Úvod je tedy pojat útržkovitě a v rychlém tempu, kdy se nám stručně představují patřičně prázdné figurky jako Clara (půvabný zpěv) a Pauncefoot (cena za nejafektovanější kouření). Některé repliky zanikají v mumlání a překřikování, čímž získává na váze postava milující, ale střízlivé Helen. Ta si přeje, aby si Florence konečně přiznala svůj věk i fakt, že její absurdně mladý milenec Tom do ní není takový blázen jako ona do něj. Naznačuje také to, co se později stane mnohem temnějším – Nickyho rostoucí závislost na drogách. A dostane se nám nejsmutnějšího letmého pohledu na Florencinu manžela Davida, o němž diva vrká, že „zestárl, zatímco ona zůstala mladá“, a který je jediným rodičem skutečně potěšeným návratem čtyřiadvacetiletého syna z Paříže.

Sean Delaney, Lia Williams, Evan Milton, Isabella Laughland a Jessica Aladde ve hře The Vortex. Foto: Helen Murray

Tato režijní rozhodnost prostupuje i druhým dějstvím – scénou večírku, do které nás nemilosrdně vtáhne otáčivá scéna Joanny Scotcherové, výrazná pohybová složka a hluk. Nejméně klidu pak přináší Nicky u klavíru (kdy při erotickém debaklu hřmí hudba a zvuk od Gilese Thomase a díky kouři máte na okamžik pocit, že „salónní komedie potkala horor“). Nakonec se veškeré pozlátko, módní nábytek i pištící hosté vytratí a scéna zůstane prázdná pro momenty mezi Helen, Florence a nakonec – v katastrofickém vyvrcholení – Nickym. Ten propadá hamletovskému vzteku nad matčinou sexuální nevázaností a sebeklamem.

Sean Delaney a Lia Williams v inscenaci The Vortex. Foto: Helen Murray

Toto pojetí funguje a osekává hru až na její zamýšlené hněvivé jádro. Helen v podání Priyangy Burfordové a Hugh Ross jako manžel David vnášejí do děje civilizovanou, rozvážnou vážnost, zatímco ostatní hlavní postavy se řítí do záhuby. A v centru dění je Lia Williams – nejprve šmrncovní v jezdeckých kalhotách, pak v nádherných róbách a nakonec třesoucí se v nočním úboru – naprosto famózní. Přechází od nucené veselosti k hlasitému pokoření, zpět k odporu („Nemůže být přece zločin být milována, nemůže být zločin být šťastná!“) a nakonec se poddává realitě méně romantického druhu lásky, šokovaná tím, jak blízko propasti se její syn nachází. Nickyho hraje Joshua James, skutečný syn Lii Williams, ale především zkušený a subtilní herec. Dokazuje, že skvěle zvládne ztvárnit pohledného, křehkého a zoufalého chlapce, kterému se nedostávalo mateřské péče. V závěru na prázdné scéně jsou spolu fantastičtí. Budete tajit dech.

Inscenace The Vortex se v Chichester Festival Theatre hraje do 20. května 2023.

Sdílejte tento článek:

Sdílejte tento článek:

Dostávejte to nejlepší z britského divadla přímo do vaší schránky

Získejte jako první přístup k nejlepším vstupenkám, exkluzivním nabídkám a nejčerstvějším novinkám z West Endu.

Z odběru se můžete kdykoli odhlásit. Zásady ochrany osobních údajů

SLEDUJTE NÁS