RECENZE: Bette Midler And Me, Upstairs At The Gatehouse ✭✭✭

Bette Midler… and Me

Upstairs at the Gatehouse

23. září

3 hvězdičky

Po úspěšném tažení na festivalu v Edinburghu dorazila show Bette Midler… and Me na týden do londýnského Highgate, než se v říjnu přesune do St James’ Theatre.

Veteránka West Endu Sue Kelvin uvádí poutavou mozaiku příběhů o cestě slavné „Divine Miss M“ ke slávě, oblíbených muzikálových melodií i autobiografických vzpomínek na vlastní dospívání. Je to nezvyklá kombinace, ale funguje překvapivě dobře – vzestupy a pády v životě Midler totiž často zrcadlí ty, kterými si prošla sama Kelvin.

Kelvin upřímně mluví o svém nelehkém dětství, problémech s váhou i ztrátě bratra. Písně jsou do děje zasazeny velmi citlivě a přesně dokreslují vyvíjející se náladu představení. Je zřejmé, že Midler byla pro Kelvin klíčovou inspirací – únikem z reality dětství v yorkshirském Dewsbury (které mělo k exotické Havaji, kde vyrůstala Midler, hodně daleko) i majákem během studia na herecké škole a v další kariéře.

Inscenace svou formou připomíná pásmo „The Jewish Legends“, které jsem nedávno viděl na stejné scéně – sází na mix písní, vyprávění a sžíravého vtipu. I když pod Bette Midler and Me je podepsán stejný autor (Chris Burgess), tento scénář je mnohem sevřenější, svižnější a u diváků sklízí i hlasitější salvy smíchu.

Částečně je to zásluha lepšího podání (totožné vtipy zde prostě lépe „seděly“), ale scénář je celkově barvitější – ubylo suchých biografických faktů a přibylo emocí. Začlenění historických milníků, jako byly nepokoje ve Stonewallu nebo válka ve Vietnamu, dodává materiálu hloubku a nabízí cenný kontext k tomu, kým Bette skutečně byla a za čím stála.

Osobní historky Sue Kelvin byly nesmírně dojemné a bylo by zajímavé vidět tuto linii ještě rozvinutější, klidně i na úkor některých historek o samotné Midler. Jediné, co chvílemi tahalo za uši, bylo množství vtipů o vlastní nadváze; co zpočátku působilo jako sympatická sebeironie, se ke konci měnilo spíše v neúprosné sebemrskání.

Sue Kelvin a Alex Young v show Bette Midler and Me

Závěr patřil komické loutkové rekapitulaci filmu Beaches (abych byl upřímný, film jsem neviděl, k čemuž mě prostřednictvím divácké interakce šikovně donutili se přiznat). Ačkoliv měl tento skeč u publika slušný ohlas, působil o poznání méně vtipně než vše, co mu předcházelo, a tvořil poněkud zvláštní tečku za jinak velmi emotivním večerem.

Hudební stránka byla dle očekávání vynikající, u piana s doprovodnými vokály usedla oceňovaná Sarah Travis. Kelvin, Travis a skvělá Alex Young vykouzlily nádherné harmonie, přičemž skladby jako The Rose a Stay With Me daly vyniknout jejich plnému vokálnímu rozsahu.

Kelvin je zábavnou a srdečnou vypravěčkou; nestaví se do role imitátorky, ale spíše nadšené fanynky. Disponuje hlasem s obdivuhodnou hloubkou a je skvělou vypravěčkou. Navíc si výborně rozumí se svou pódiovou partnerkou Alex Young – jejich chemie je přirozená a dialogy mají švih (na hony vzdálené častému nešvaru podobných revuí, kdy herec odříká svůj part a pak už jen duchem nepřítomně čeká na další repliku).

Alex Young se ukázala být mnohem víc než pouhým doprovodem; je to magnetická osobnost s úžasným hlasem. Její podání písně From A Distance bylo fenomenální a v lecčems svou kolegyni i zastínilo. Během večera prokázala i značnou multiinstrumentalitu, když střídala klavír, flétnu a ukulele. Je nesmírně charismatická a rozhodně stojí za to ji do budoucna sledovat.

Pro fanoušky Bette Midler jde o povinnou jízdu, ale díky energickému obsazení a skvělým písním se bude skvěle bavit i kdokoli jiný.

Show Bette Midler and Me se uvádí v londýnském St James Theatre 2. a 3. října 2015.