RECENZE: Bring Back Chainmail, Mercury Theatre Colchester ✭✭✭✭

Paul T Davies recenzuje inscenaci Bring Back Chainmail souboru Found In Translation v colchesterském Mercury Theatre.

Bring Back Chainmail. Mercury Theatre, Colchester.

12. listopadu 2022

4 hvězdičky

Webové stránky Found In Translation

Každý z nás si někdy v představách nebo ve svém pokoji vytvořil vlastní svět – útočiště, kde se cítíme v bezpečí a skrytí před nástrahami všedního dne. James se utekl do světa rytířů a rytířských turnajů, čímž se zcela odřízl od reality i od svého otce. Jeho nejlepší kamarádka Sophie je Bardem; němá dívka, která tvoří most mezi jeho dvěma světy. James však truchlí pro svou nedávno zesnulou matku a hra je tak líbezným, nádherným zamyšlením nad ztrátou, rodičovstvím a přátelstvím. První pracovní verzi jsem viděl před několika lety a pro autora i herce Tommyho Campea byla tato hra srdeční záležitostí, která se nyní dočkala plnohodnotné inscenace v produkci Found In Translation.

Campe skvěle zachycuje dětský úžas Jamesova světa – nevinný, a přesto s jasným podtónem zoufalství a strachu z reality. Megan Risley je v roli Barda/Sophie dokonalá a oba mladí herci předvádějí skvělou pohybovou stránku. Jedním z nejzdařilejších prvků představení je interakce s diváky, která začíná už přivítáním v sále a pokračuje po celou dobu; my jsme totiž jeho dvořany. David Sayers v roli otce podává dobrý výkon muže v zármutku, ale jeho (král) Dave je možná až příliš citlivý. Působil na mě jako táta, který by se synem mluvil, přitom by mu možná více slušelo určité „chlapáctví“ a pevněji uzavřené emoce. Nicméně ve chvílích, kdy k sobě oba najdou cestu, vzniká mnoho dojemných momentů a zapojení diváků do turnaje zvládá celá trojice bravurně.

Inscenace dospěje k přirozenému závěru, po němž však následuje další, pravděpodobně zbytečná scéna. Režie Ollieho Harringtona ale udržuje svižné tempo a scéna je jednoduchá, leč vysoce účinná. Objevují se náznaky, že James je autista (produkci podpořila organizace Autism Anglia), což je téma, které mohlo být prozkoumáno ještě hlouběji. Síla hry však spočívá v dokonalé rovnováze mezi komedií a dramatem a v tom, jak citlivě ukazuje, jakým způsobem mohou rodiče a děti o zármutku mluvit.