RECENZE: Rebecca, Charing Cross Theatre ✭✭✭✭

Naše vlastní divadelní recenzentka Libby Purves hodnotí muzikál Rebecca v Charing Cross Theatre.

Kara Lane jako paní Danversová. Foto: Mark Senior Rebecca - Muzikál

Charing Cross Theatre

4 hvězdičky

Koupit vstupenky

MINULOU NOC SE MI ZNOVU ZDÁLO O MANDERLEY...

Příběh Daphne Du Maurier je téměř národním mýtem – s tím velkolepým sídlem na strmých útesech, děsivou hospodyní a Maximem de Winterem, který pociťuje odpor k emancipovaným ženám a raději se utápí v mizerii, než aby riskoval, že lidé budou probírat jeho rozvod. A nesmíme zapomenout na ono pověstné britské sebeovládání: když měl jednou hrdinu hrát Nigel Havers, ptala jsem se ho, jak proboha moderní chlap zvládne tu upjatou větu „Žádám tě o ruku, ty malý blázínku“. Přiznal, že se rozhodli, že ji bude křičet zpoza scény v hotelové koupelně, aby zabránili výbuchům smíchu v publiku.

Držet se věrně nesmrtelné předlohy tedy vyžaduje odvahu a schopnost potlačit část smyslu pro humor. Michael Kunze a Sylvester Levay, jelikož nejsou Britové, zvládají tuto vážnost skvěle – jsou to uznávaní autoři z německojazyčného prostředí a tato show se ve Vídni hrála tři sezóny od roku 2006 (a Bůh nám pomoz, pravděpodobně u Rakušanů prohloubila chápání mentality brexitu). Christopher Hampton napsal anglické texty, z nichž některé jsou těžkopádné, jiné ale vcelku inspirované; nejlepší je šílené vyznání lásky paní Danversové mrtvé Rebece – „Invincible, unsinkable!“. Zábavná je postava paní van Hopperové, škádlení příbuzných Gilese a Beatrice („The Old Country Ways“) a nečekaný music-hallový výstup Alexe Jamese-Warda v roli Favella v kostkovaném obleku „správného kluka“. To vše přímo uprostřed krize s nálezem Rebečina těla, což by Daphne možná šokovalo. I když, v jednom rozhovoru kdysi řekla, že Rebecca byla jen „přechodná fáze“.

Richard Carson a Lauren Jones. Foto: Mark Senior

V ostatních ohledech se ale muzikál románu obratně drží, všechny slavné věty a incidenty jsou elegantně vybroušeny, včetně smírčího soudce plukovníka Juliana a chudáka šíleného Bena. Lauren Jones je drobná a roztomile nenápadná jako druhá paní de Winterová a vyniká zejména v klidnějších pasážích. Kunze s Levayem jí ale nadělili až příliš mnoho burácivých gradací, takže můj doprovod utrousil poznámku o „prokletí Ledového království“. Kara Lane jako paní Danversová je pilířem černé pochmurnosti s několika strhujícími, teatrálními čísly (při děkovačce sklidila rozhodně největší ovace). Partitura sice není příliš zapamatovatelná, ale je bohatě romantická, doprovázená osmnáctičlenným orchestrem s majestátní hudbou bouře a dramatickými akordy ve filmovém stylu.

A pak je tu ta radost z celého ansámblu! Říkejte mi třeba Pollyanna, ale miluji představení, kde je na hercích vidět, že si to náramně užívají. Nálada je nakažlivá a jednou z výhod tohoto prostoru, bývalého Players Theatre, je, že málokterá produkce odolá pokušení nechat herce pobíhat uličkami mezi řadami v hledišti. Sbor se poprvé objeví jako služebnictvo z Manderley v rozverné písni, kde novou paní de M opovrhují přesně tak, jak se ona v románu obává. Později se promění v rybáře a záchranáře v bouři při ztroskotání lodi a znovu jako vzrušení sousedé u vyšetřování. Jejich sborové písně kouzelně pozvednou atmosféru vždy, když nás ten náladový ústřední pár začne trochu nudit. Mimochodem, na poměry West Endu jsou tu velmi dobré ceny vstupenek. Slušné místo za 25 liber? Co víc si přát. Bavila jsem se.

Muzikál Rebecca se hraje v Charing Cross Theatre až do 18. listopadu 2023