RECENZE: Sweet Charity, Donmar Warehouse ✭✭✭✭✭

Mark Ludmon recenzuje inscenaci Sweet Charity v režii Josie Rourke, kterou aktuálně uvádí londýnský Donmar Warehouse.

Anne Marie Duff a Arthur Darvill v muzikálu Sweet Charity. Sweet Charity

Donmar Warehouse, Londýn

Pět hvězdiček

Rezervovat vstupenky

Díky řadě hitů a choreografii Boba Fosseho je Sweet Charity populární jako kdykoliv předtím, o čemž svědčí i nové inscenace v Nottingham Playhouse a v Berkshire v divadle Watermill během posledních 12 měsíců. Jádrem muzikálu je příběh o tom, jak dívka potká chlapce, ale v podání Neila Simona to rozhodně není prostá romantická komedie. Za nakažlivým rytmem hudby se skrývá ponurý svět tanečních sálů, kde ženy pracují jako placené společnice (tzv. taxi-dancers), které si muži najímají na jednotlivé tance, přičemž některé nabízejí i „mimosmluvní“ sexuální služby. Plat je nízký a sebeúcta ještě nižší; hodnota ženy se odvíjí od toho, kolik mužů dokáže za noc přilákat.

Soubor muzikálu Sweet Charity. Foto: Johan Persson

Některé produkce se snaží toto prostředí přikrášlit a tvářit se, že jde jen o showbyznys, ale nová inscenace Josie Rourke se i přes spoustu humoru nijak nesnaží zakrývat jeho špínu. Jak už její jméno napovídá, Charity Hope Valentine (v překladu Naděje, Láska a Valentýn) je zářivým majákem v cynickém světě, s velkým srdcem toužícím po lásce. Poté, co ji její milenec Charlie doslova odkopne, vrhá se zpět do života taneční společnice jako nejdéle sloužící hosteska v tanečním sále Fandango. Její vytrvalé úsilí najít v životě něco lepšího ji zavede do večerní školy, ale ještě před první hodinou se začne scházet s plachým daňovým účetním Oscarem, který o její minulosti nic neví.

Anne Marie Duff jako Charity v muzikálu Sweet Charity

Anne-Marie Duff je v titulní roli díky své mladistvé vitalitě neodolatelně sympatická. Její nedostatek sebevědomí trhá srdce, což je obzvláště mrazivé ve chvílích, kdy nabízí své tělo každému muži, který k ní projeví trochu laskavosti. Navzdory svým zkušenostem se nijak nevyvíjí ani nemění, ale hrdinku z ní dělá neuvěřitelná schopnost vydržet a povznést se nad každé zklamání – a dělat to s obdivuhodným elánem a radostí.

Anne Marie Duff (Charity) and Arthur Darvill (Charlie) v muzikálu Sweet Charity

Rourke se protentokrát obešla bez Fosseho choreografie a spojila síly s legendou moderního tance Waynem McGregorem. Ten mísí hravost s „odsexuálněnou“ fyzičností, což je znát zejména při provokativním defilé tanečnic v písni „Big Spender“. Scénografie a kostýmy Roberta Jonese čerpají z estetiky 60. let, v níž dominuje stříbrný lesk inspirovaný vizuálem a industriálním stylem „Factory“ Andyho Warhola (podobně jako u Iva van Hoveho v aktuálně uváděné hře All About Eve). S odkazem na brechtovské zcizovací efekty využívá představení nápisy a písmena k pojmenování klíčových momentů, jako je „Velké rozhodnutí“, zatímco jezero v Central Parku důvtipně znázorňuje obří bazén plný stříbrných kuliček.

Soubor Sweet Charity v divadle Donmar Warehouse.

Stejně jako Charityn neutuchající optimismus, i hudba Cy Colemana a texty Dorothy Fields pod vedením hudebního supervizora Garetha Valentinea překonávají ponurost děje radostnou energií, která vás nenechá v klidu. Vrcholem představení je číslo „The Rhythm of Life“, které s mrštnou elegancí předvádí Adrian Lester – jeden z řady hostujících herců v roli pastora alternativní církve posilněné halucinogeny. Skvělé výkony podávají i ostatní členové obsazení, včetně Arthura Darvilla jako komicky úzkostného Oscara a Martina Marqueze v roli Vittoria Vidala, jediného muže, který si Charity váží pro to, kým skutečně je. Rourke a McGregor také zajistili, aby každá z tanečnic měla svou jasnou identitu, od Lizzy Connolly v roli bývalé vězeňkyně Nickie až po Helene v podání Debbie Kurup a Carmen, kterou hraje Danielle Steers.

Amy Ellen Richardson (Ursula) a Martin Marquez (Vittorio Vidal) v muzikálu Sweet Charity. Foto: Johan Persson Někdo by mohl této produkci vyčítat nedostatek šarmu, ale Sweet Charity nabízí mnohem více. V něčem připomíná mrazivé zpracování Kabaretu Sama Mendese, které se v Donmaru hrálo před 26 lety – i Rourke odhaluje neutěšený svět tanečního sálu a „pronajímaných těl“, ale vyvažuje ho komikou a patosem, k čemuž jí dopomáhá nezapomenutelný výkon Duff v roli křehké, leč nezlomné Charity.

Uvádí se do 8. června 2019.

KOUPIT VSTUPENKY NA SWEET CHARITY