RECENZE: The Taste Of The Town, Rose Theatre Kingston ✭✭✭✭

Mark Ludmon recenzuje novou hru Nicka Deara The Taste of the Town (Chuť města), která navazuje na kus The Art of Success (Umění úspěchu). Obě hry se uvádějí společně pod názvem Hogarth's Progress (Hogarthova cesta) v Rose Theatre v Kingstonu.

Ian Hallard a Keith Allen ve hře The Taste Of The Town. Foto: Manuel Harlan Hogarth's Progress: The Taste of the Town Rose Theatre, Kingston

Čtyři hvězdičky

Rezervujte vstupenky

Ve své hře The Art of Success z roku 1986 zkoumal Nick Dear roli umělce ve společnosti skrze postavu malíře a rytce Williama Hogartha. Šlo o dosti komický, takřka fraškovitý příběh plný energie a zvratů. V pokračování s názvem The Taste of the Town se s Hogarthem setkáváme znovu na sklonku jeho života – je rozvážnější a méně energický, ale pro své řemeslo stále stejně zapálený. Ačkoliv nová hra funguje i samostatně, svou světovou premiéru si odbývá jako doprovodný kus k obnovenému uvedení dřívější hry. Rozvíjí mnohá její témata a přidává nová, to vše v onom typickém lidovém, často anachronickém stylu.

Sylvestra Le Touzel a Keith Allen ve hře The Taste Of The Town. Foto: Manuel Harlan

Navzdory tematickým ozvěnám přežilo jen málo původních postav. Zatímco v první hře nám Dear představil Hogartha jako vitálního třicátníka kolem roku 1730, nyní uplynula více než tři desetiletí a on je usazen ve svém velkolepém venkovském sídle v Chiswicku s oddanou manželkou Jane a její mrzutou matkou. Přestože mu jeho rytiny jako Život prostopášníka (A Rake's Progress) či Módní manželství (Marriage A-la-Mode) přinesly úspěch, touží po uznání svých schopností jako malíře olejů. Doufá, že se dočká slávy díky svému nejnovějšímu opusu Sigismunda truchlící nad srdcem Guiscardovým. Status outsidera nízkého původu, který byl nakousnut v Umění úspěchu, ho nyní trápí víc – kritici ho označují za pouhého „malíře vývěsních štítů“ a „Hogartha ze smithfieldského trhu“. „Dřív jsem byl v centru dění,“ naříká. „Teď jsem jen šmouha na okraji.“ Otázka odkazu je o to palčivější, že s Jane nemají děti.

Jádrem hry je jeho hněv nad zdrcující kritikou spisovatele Horace Walpola – syna jeho někdejšího spojence z první hry, premiéra Roberta Walpola. Hogarthova cesta ho vede napříč venkovem do nedalekého novogotického sídla Strawberry Hill, kde chce mladého spisovatele v jeho zdobeném doupěti konfrontovat. Zatímco první díl řešil, komu patří umělecké dílo – zda umělci, modelu nebo kupci kopií – Chuť města zkoumá, kdo nad dílem drží kontrolu: jeho tvůrce, nebo ten, kdo ho zakoupil?

Ruby Bentall, Emma Cunniffe, Susannah Harker a Sylvestra Le Touzel ve hře The Taste Of The Town. Foto: Manuel Harlan

Sociální vzestup je zkoumán skrze Hogarthovo přátelství s hercem a dramatikem Davidem Garrickem, který se rovněž vypracoval z nižší střední třídy. „Davey“, jenž se s elitou cítí mnohem uvolněněji, byl také hybatelem uměleckých změn díky své snaze vnést do herectví realismus. Hogartha žene vpřed touha vytvořit anglický či britský umělecký styl, který by se vyrovnal kontinentální Evropě, což působí obzvlášť aktuálně v době, kdy je naše národní identita pod drobnohledem kvůli brexitu.

Společenská změna je také ústředním motivem cesty, kterou během hry urazí Jane. Možná v reakci na misogynii postav v první hře sledujeme, jak vystupuje ze stínu svého staršího manžela a uniká před tradičními hodnotami své panovačné matky do proto-feministického světa vzdělaných intelektuálek ze společnosti Blue Stockings.

Jasmine Jones a Mark Umbers ve hře The Taste Of The Town. Foto: Manuel Harlan

V tomto ohledu je tato druhá hra spíše o společném postupu manželů Hogarthových. Susannah Harker je působivá v roli Jane kráčející za větší nezávislostí, aniž by přestala svého muže milovat. Keith Allen exceluje jako mrzoutský starší Hogarth, v němž stále plane oheň, i když musí čelit konkurenci mladší generace v čele s portrétistou „Joshem“ Reynoldsem. Sylvestra Le Touzel je velmi vtipná jako Janeina matka, lady Thornhillová; sype ze sebe bonmoty jako kříženec lady Bracknellové a hraběnky z Panství Downton, což v závěru vyvažuje dojemnějším a vážnějším tónem.

Celé obsazení z první části večera se vrací i v Chuti města. Mark Umbers je patřičně velkolepý jako šarmantní a vznešeně mluvící Garrick, Ruby Bentall a Emma Cunniffe jsou nezapomenutelné jako dvojice intelektuálek. Ian Hallard se postará o vtipný výstup v roli Horace Walpola, fintivého privilegovaného estéta, který k umělci, jenž proti němu vytáhl do boje, zjevně chová upřímný obdiv.

Ian Hallard a Emma Cunniffe ve hře Taste Of The Town. Foto: Manuel Harlan

The Taste of the Town, opět v režii Anthonyho Bankse, je nevyhnutelně klidnějším a hloubavějším kusem, protkaným blízkostí úpadku a smrti, ale napsaná je stejně břitce a o humor v ní není nouze. Inscenace vedle scény a kostýmů Andrewa D. Edwardse skvěle využívá působivé videoprojekce Douglase O’Connella, které evokují venkovský klid v kontrastu s horečnatým městským prostředím první části. Jako celek jsou tyto dvě hry inteligentním a velmi zábavným zkoumáním toho, co znamená tvořit umění – ideální je vidět je obě v jeden den.

Uváděno společně s hrou The Art of Success v rámci bloku Hogarth’s Progress až do 21. října 2018.

Přečtěte si naši recenzi hry The Art Of Success

VSTUPENKY NA THE TASTE OF THE TOWN

VSTUPENKY NA THE ART OF SUCCESS