RECENZE: Čarodějky ze Salemu (The Crucible), Gielgud Theatre Londýn ✭✭✭✭✭

Paul T Davies recenzuje inscenaci Národního divadla, hru Čarodějky ze Salemu od Arthura Millera, která se po úspěchu na South Bank přesunula do West Endu a nyní se uvádí v Gielgud Theatre.

Milly Alcock jako Abigail a Brian Gleeson jako John Proctor. Foto: Brinkhoff Moegenburg The Crucible (Čarodějky ze Salemu)

Gielgud Theatre

17. června 2023

5 hvězdiček

Rezervovat vstupenky

V době, kdy bývalí političtí lídři obviňují své žalobce z honu na čarodějnice a vykonstruovaných procesů, v éře konspiračních teorií, cancel culture a lží na sociálních sítích, působí hra Arthura Millera aktuálněji než kdy dříve. Snad nejlepší hra dvacátého století ožívá jako nadčasová klasika v majestátní a naléhavé režii Lyndsey Turner, kde je každá replika ukována s obrovskou energií a stoprocentním nasazením. Inscenace se bez problémů usídlila ve West Endu a skvělý design Es Devlin akci sevřel do krabice, v níž i padající déšť působí klaustrofobicky. Ze stínů pak vystupuje prvotřídní soubor, který dokazuje, že text nemusí být „re-interpretován“, aby si zachoval svou sílu. Příběh o honech na čarodějnice v Salemu roku 1692, který byl v roce 1953 alegorií na mccarthismus, se v roce 2023 stává varováním pro nás všechny, aniž by se v něm změnilo jediné slovo.

Matthew Marsh jako viceguvernér Danforth a soubor inscenace Čarodějky ze Salemu. Foto: Brinkhoff Moegenburg

Brian Gleeson je vynikající v roli Johna Proctora – muže pevně spjatého se zemí, pracovitého, čestného a přímého, který lituje svého cizoložství s manipulativní Abigail Williamsovou a pyká za něj. (Vynikající výkon Milly Alcock, o to působivější díky její civilnosti.) Jeho hněv a odhodlání dokázat, že obvinění jsou falešná, pohání energii celého kusu. Proctorova cesta k závěru trhá srdce a jeho výkřik „Protože je to mé jméno!“ přibije diváky do sedadel.

Milly Alcock jako Abigail a Caitlin Fitzgerald jako Elizabeth. Foto: Brinkhoff Moegenburg

Caitlin FitzGerald propůjčuje Elizabeth Proctorové důstojnost i křehkost a představitelky „čarodějnic“ jsou mimořádné – v dokonalém souznění tvoří hnízdo lží a strachu, čímž podtrhují fakt, že ať už dívky udělaly cokoli, byli to muži, kdo jejich činy interpretoval a podepisoval rozsudky smrti.

Soubor inscenace Čarodějky ze Salemu. Foto: Brinkhooff Moegenburg

Třetí dějství, při němž se diváci zoufale snaží nevyhlížet ptáky v krovech, nahání husí kůži a představuje naprosto strhující divadelní zážitek. Autorita je zde zastoupena skvěle: Fisayo Akinade exceluje jako reverend Hale, který změní názor, jakmile prohlédne podstatu procesů. Matthew Marsh jako dominantní Danforth vyzařuje neochvějné přesvědčení a vždy vynikající Karl Johnson využívá svůj komediální cit, aby v roli Gilese Coreyho vnesl do děje tolik potřebné odlehčení.

Je to syrový kus historie a díky zvukovému designu, který dokresluje hutnou atmosféru, lze toto vynikající oživení klasiky vřele doporučit.

Uvádí se v Gielgud Theatre do 2. září 2023.

Čtěte také: Inscenace Čarodějky ze Salemu z Národního divadla se přesouvá do Gielgud Theatre