RECENZE: Lev, čarodějnice a skříň, West Yorkshire Playhouse ✭✭✭✭✭

Alan Francis, Lucy Tuck, Cora Kirk, Michael-Jean Marain a Patricia Allison. Lev, čarodějnice a skříň

West Yorkshire Playhouse

Pět hvězdiček

Míří do londýnského Bridge Theatre na Vánoce 2019

Kouzlo Vánoc spočívá i ve vyprávění příběhů. Od Ebenezera Vydřigroše a „Život je krásný“ přes „Sněhuláka“ až po vánoční speciál „Zavolejte porodní sestřičky“ – jsou to příběhy vyprávěné v teple u krbu, zatímco venku zuří temná zimní noc. A ve světě, kde se tyto příběhy, alespoň pro děti, zdají být servírovány ve stále kratších, frenetických dávkách CGI kouzel a kde se fantazii dovoluje jen nečinně sedět a být krmena lžičkou, přináší inscenace „Lev, čarodějnice a skříň“ v režii Sally Cooksonové ve West Yorkshire Playhouse osvěžující a poutavou změnu. A to nejen pro tohoto otrlého kritika, ale soudě podle nadšené pozornosti, i pro všechny mladé (i starší) diváky, kteří zaplnili Quarry Theatre.

Carla Mendonca jako Bílá čarodějnice

Magická inscenace Cooksonové – k tomu slovu se ještě vrátíme – nás vede za ruku do světa příběhu a obrazů. Tím příběhem je skvěle vykreslené vyprávění C. S. Lewise o zemi Narnii a její dobré i zlé magii; obraznost se pak napojuje přímo na ono místo v naší kolektivní dětské psychice, kde se světy tvoří z krabic, židlí a prostěradel. Jako diváci jsme do těchto sfér vtaženi hned od prvních okamžiků pokřikujícími úředníky ze 40. let, kteří kontrolují naše evakuační štítky a vítají nás na palubě fantastického vlaku z kufrů a hračkářské lokomotivy. Ten se vine přes kopce a kolem nich, čímž dokonale nastoluje princip, kdy je narnijská krajina plná vánic, stromů a závějí vykouzlena pomocí prostěradel, papíru a přesně choreografovaných herců – jde o přístup, vedle něhož bledne i to nejsložitější CGI. Seznamujeme se s celou řadou bytostí – jezevci, liškami a bobry v pletených vestách, kteří jsou krutě proměněni v kamenné sochy zahalené v bílém; pak je tu pohanský Otec Vánoc i se sobem a celá armáda šklebících se démonů s obřími stíny.

Ira Mandela Siobhan jako Maugrim

V celém tom divadle se nikdy nezapomíná na zapojení diváků; účast je vyžadována v různých momentech – obzvláště působivá je sekvence, kdy se výše zmíněnými zelenými evakuačními štítky mává jako novým listím, což ohlašuje jaro a definitivní konec zlé vládkyně Narnie.

Všechny tyto magické obrazy by samozřejmě byly prázdné bez opory v podobě vyrovnaného a silného hereckého souboru, který tento svět vytváří, rozhýbává a obývá. Za pozornost stojí Patricia Allison, Cora Kirk, Michael Jean-Marain a John Leader jako čtyři děti, kterým se daří nastolit dětský tón s dokonale trefnou směsí úžasu a neohrabané energie, aniž by sklouzli k jedinému náznaku přeslazenosti. Carla Mendonca je dominantní Bílou čarodějnicí, která je důstojným protějškem Aslana v podání Iaina Johnstonea – oba výkony jsou však téměř zastíněny nádhernou obří loutkou, která se nad nimi tyčí, napůl lev a napůl pohanský květinový háj. Cooksonová spolu s Adamem Peckem dbají na to, aby jejich adaptace Lewisovy knihy nebyla přebita pouhou podívanou; děj s přehledem překonává skoky v původním textu, udržuje svižné a poutavé tempo a živá kapela dodává příběhu další jemnou a uhrančivou energii.

Carla Mendonca (Bílá čarodějnice) a Iain Johnstone (Aslan)

O vánočním kouzlu se toho hodně nazpívá, namluví i odtancuje, ale skutečné kouzlo se jistě nachází tam, kde se obyčejné a všední náhle promění v něco jiného, krásného a neznámého – což je trik, kterého tato inscenace dosahuje účinně a konzistentně. V programu Sally Cooksonová mluví o svém vlastním úžasu při prvním setkání s Lewisovým světem Narnie; v této produkci umožnila, aby tento úžas sdílelo mnohem více lidí.

RESERVUJTE SI VSTUPENKY NA LVA, ČARODĚJNICI A SKŘÍŇ – LONDÝN VÁNOCE 2019–20