RECENZE: The Scar Test, Soho Theatre ✭✭✭

The Scar Test. Foto: Rob O'Kelly The Scar Test

Soho Theatre

5. července 2017

3 hvězdičky

Rezervujte zde Propagační materiály společnosti Untold Arts k inscenaci The Scar Test ji popisují jako „momentku ze života v detenčním centru Yarl’s Wood“. Toto zařízení v Bedfordshiru se v posledních letech stalo terčem nemalé kritiky kvůli obviněním z rasismu, zneužívání a násilí. Většinu osazenstva tvoří ženy a The Scar Test nabízí pohled na jejich osudy. Hra, založená na autentických rozhovorech (verbatim drama), si nebere servítky. Svým strohým a brutálním vyprávěním ukazuje na naprostý nedostatek soukromí a empatie, kterému zadržení čelí. Jejich životy jsou přísně regulovány a jediné špatné slovo může zmařit šance na azyl a poslat je zpět do hrůzostrašných podmínek, před kterými uprchly.

Pětičlenné, čistě ženské obsazení tvoří neuvěřitelně silné performerky, mezi nimiž vynikají zejména Shazia Nicholls a Rebecca Omogbehin. Jména postav se nikdy nedozvíme; scénář je rozlišuje prostě jako „Silnou dámu“ či „Pohodovou ženu“. Každá herečka ztvárňuje více rolí, od zadržených přes dozorce až po návštěvníky centra.

Představení má svižné tempo. Herečky střídají postavy bleskovým přidáním kusu oděvu nebo změnou postoje, čímž vytvářejí jasné a odlišné identity. Scéna je záměrně strohá a prázdná – herci si sami přemisťují pár židlí a skládací postel pro každé nové dějiště. Režie Sary Joyce využívá prostor velmi efektivně, takže i s malým obsazením nepůsobí scéna nikdy prázdně. Naopak, i v pěti lidech se podařilo přesvědčivě vykreslit pocit přeplněnosti a naprosté absence osobního prostoru.

The Scar Test. Foto: Rob O'Kelly

Audio nahrávky se používají střídmě, ale s ohromujícím účinkem. Scéna, v níž postava hraná Omogbehin rekapituluje své důvody pro příchod do Anglie, vyústí v jeden z nejšokujících obrazů celé hry. Příběh není vyprávěn slovy, ale slyšíme ho – každý výstřel a bolestný výkřik – zatímco postava stojí bez hnutí, s ústy dokořán a tělem napjatým hrůzou. Je to silný a nesmírně působivý moment, který nabízí děsivý vhled do její minulosti.

Titulní téma jizev se vrací v několika rozhovorech postav. Bylo by zajímavé vidět tento koncept dotažený k úplnému závěru, jako protiváhu k úvodní scéně, kde pracovnice ochranky na tahu trvá na tom, že za její jizvou není nic zlověstného. Často se vrací téma nedostatku soukromí zadržených žen, zejména v přítomnosti mužských dozorců, kdy se ženy snaží převléknout pod ochranou nadměrně velkých svetrů. To se postupně mění v jakýsi nedůstojný tanec, doprovázený zvuky námahy, jak se kroutí a vrtí, aby zůstaly zahalené.

Této inscenaci by prospěla a mohla si dovolit i delší stopáž – při délce lehce přes hodinu se zdá, že jen zlehka načrtla povrch mnoha osudů z Yarl’s Wood. Navzdory působivým hereckým výkonům působí text poněkud nedokončeně, spíše jako rozpracovaný projekt než hotová hra. I přesto je však The Scar Test v současné podobě působivým kusem s hluboce znepokojivými momenty, které v divákovi zůstanou ještě dlouho. Jako ukázka nové dramatiky to rozhodně stojí za vidění.

Hraje se do 22. července 2017

REZERVUJTE SI VSTUPENKY NA THE SCAR TEST