RECENZE: The Wipers Times, New Wolsey Theatre v Ipswichi ✭✭✭

Zleva James Dutton, George Kemp, Kevin Brewer, Peter Losasso, Jake Morgan, Sam Ducane, Dan Tetsell. Foto: Phillip Tull The Wipers Times

Divadlo New Wolsey, Ipswich.

7. listopadu 2016

3 hvězdičky

Rezervujte si vstupenky Tento skutečný příběh, který napsali Ian Hislop a Nick Newman – původně jako televizní film v roce 2014 a poté jej adaptovali pro divadelní prkna – vypráví o skupině vojáků 24. divize pluku Sherwood Foresters. Ti v roce 1916 objevili v bombardovaných ruinách flanderského Ypres tiskařský lis a začali vydávat satirické noviny Wipers Times. (Název vznikl podle zkomolené výslovnosti města Ypres, kterému vojáci říkali „Wipers“.) Výsledný list byl podvratný, plný slovních hříček i sentimentu a pro muže na frontě se stal nezbytnou četbou. Mezi lety 1916 a koncem první světové války vyšlo třiadvacet čísel, která redaktoři často připravovali přímo pod nepřátelskou palbou.

Je to nesmírně zajímavý příběh a je jasné, proč Hislopa a Newmana tak zaujal – satira je ostatně dodnes pilířem britské komediální scény. U této inscenace vřele doporučuji zakoupit si program; obsahuje řadu původních článků z Wipers Times a je velmi informativní, rozhodně stojí za přečtení! Pokud jde o hru samotnou, má konvenční strukturu a vzhledem k vážnosti tématu působí možná až příliš „bezpečně“. Navzdory trefným narážkám na list Daily Mail se jí nedaří dosáhnout tak břitké satiry, jakou by si námět zasloužil.

Zleva George Kemp, Jake Morgan, Kevin Brewer, James Dutton, Peter Losasso, Dan Tetsell. Foto: Phillip Tull

James Dutton a George Kemp v rolích redaktorů – kapitána Robertse a poručíka Pearsona – tvoří sehranou dvojici a výborně vykreslují vzájemné přátelství. Nicméně v souladu se společenským statusem a dobovými konvencemi jsou jejich postavy svázány pověstným britským „stiff upper lip“ (zachováním dekorna za každou cenu), kvůli čemuž občas působí spíše jako karikatury než jako skuteční lidé v mezní situaci. Peter Losasso je vynikající coby nezkušený voják Dodd – má ty nejvtipnější repliky a prokazuje velkou všestrannost při oživování novinových článků. Skvěle mu sekunduje Kevin Brewer jako Henderson, který exceluje zejména v pasážích stylizovaných jako music-hallové výstupy. Jake Morgan je stejně přesvědčivý v ansámblu, ale ženské role jsou napsány příliš zkratkovitě na to, aby jim Eleanor Brown mohla vdechnout hlubší život. Skutečnou hrozbu pro Wipers Times představovalo velení, které nenávidělo jejich podvratný tón. Sam Ducane zde velmi účinně ztvárnil snobského podplukovníka Howfielda, který požaduje zastavení listu, zatímco sám ztělesňuje všechny nešvary, na něž satira míří.

James Dutton a George Kemp. Foto: Philip Tull

Paradoxně se však zdá, že ohrožení časopisu nebylo tak fatální; divák nemá pocit, že by redaktorům skutečně hrozil polní soud nebo okamžitý zákaz činnosti. To značně oslabuje dramatické napětí, zejména v druhé polovině. Hendersonova smrt zůstává jedinou obětí na scéně; hrůzy války a ztráty na životech jsou zde drženy na minimu a zůstávají v podstatě neprozkoumány. Hra funguje nejlépe v momentech, kdy ožívají samotné články – v těchto skečích a písních celý soubor exceluje, přičemž Dan Tetsell je po celé představení ve skvělé formě.

Ačkoliv inscenace nedosahuje sžíravosti děl jako „Jaká to milá válka“ (Oh What A Lovely War) nebo „Černá zmije“ (Blackadder Goes Forth), je důstojnou poctou výjimečnému periodiku. Nabízí dojemné momenty zachycující strach a stesk vojáků po domově. Není to převratné drama, ale je to příjemná podívaná, které letošní uvádění v týdnu výročí příměří dodává na zvláštní naléhavosti.

Hraje se do 12. listopadu 2016

RESERVUJTE SI VSTUPENKY NA THE WIPERS TIMES V NEW WOLSEY THEATRE