RECENZE: The Tragedy Of King Richard The Second, Almeida Theatre ✭✭✭

Mark Ludmon hodnotí Tragédii krále Richarda II. v londýnském Almeida Theatre se Simonem Russellem Bealem v hlavní roli

Foto: Marc Brenner The Tragedy of King Richard the Second (Tragédie krále Richarda II.) Almeida Theatre, Londýn

18. prosince 2019

Tři hvězdičky

Rezervovat vstupenky

Ke konci Richarda II. hloubá sesazený král ve své cele na hradě Pontefract: „Přemýšlím, k čemu bych přirovnal tohle vězení… ke světu?“ Touto scénou začíná ambiciózní nová inscenace Shakespearovy historické hry v režii Joa Hill-Gibbinse, která odvážně osekává děj na strhujících 100 minut v obsazení pouhých osmi herců. Citovaný verš jako by podtrhoval koncept celého představení, odehrávajícího se na scéně připomínající obří celu bez oken a dveří, tvořenou šedými nýtovanými panely – typicky výrazný design z dílny scénografa Ultze.

Herci v tričkách a mikinách pobíhají po scéně, odrážejí se od stěn a vyprávějí příběh o Richardově sesazení Bolingbrokem (budoucím Jindřichem IV.) jako vězni, kterým nezbývá nic jiného než stále dokola přehrávat nacvičený rituál. To souzní s tématy Shakespearovy hry, jež zkoumá, jak jsou moc a tituly jen rolemi, které hrajeme. Richard získal právo na roli krále dědičností a z boží milosti, ale jeho slabost a špatná rozhodnutí vedou Bolingbroka k tomu, že tuto představu zpochybní důrazem na význam slov a činů. V tomto obnaženém divadelním světě jsou to jen muži a ženy, kteří se – volně podle Macbetha – honosí na jevišti v rolích, které nic neznamenají.

V této zkrácené a upravené verzi, kde nikdo nemůže z jeviště odejít, se drama mění v jasný mocenský souboj jeden na jednoho mezi Richardem a jeho bratrancem Jindřichem. Zatímco zbylých šest herců se opakovaně rozestupuje a opět sjednocuje za oběma muži, inscenace získává syrovou fyzičnost. Vzduchem létají kbelíky s krví, hlínou a vodou a mění scénu v chaotickou spoušť, která zrcadlí anarchii vyvolanou bojem o korunu – ta je zde ztvárněna jako papírový party klobouček, jehož směšná křehkost popírá obrovský význam, který mu postavy přikládají.

Děj je neustále narušován hlukem: od hlasitého tikání, bubnování a vazbení mikrofonů (v designu Petera Rice) až po tleskání, křik a rány. Kdo by čekal pietní prostor pro vyznění Shakespearovy poezie, bude zklamán, ačkoliv obrazoborecká režie kontrastuje s citlivým a srozumitelným přednesem Shakespearových veršů, zejména v podání Simona Russella Bealeho jako Richarda a Lea Billa jako Bolingbroka.

Pokud bylo záměrem Hill-Gibbinse narušit a dekonstruovat původní hru, uspěl. Rychlé tempo, znepokojivá zvuková kulisa a další rozptylující prvky často přebíjejí jazyk a zápletku, i když ke konci hra získává na srozumitelnosti. Samotné herecké výkony jsou však vynikající, v čele s mistrovským Russellem Bealem a Billem, jimž skvěle sekundují Martin Imhangbe, Natalie Klamar, John Mackay, Joseph Mydell, Saskia Reeves a Robin Weaver. Nelze popřít, že inscenace je vizuálně silná a nezapomenutelná, příliš mnoho se však v tomto odvážném dramaturgickém konceptu ztrácí.

Uvádí se do 2. února 2019

VSTUPENKY NA TRAGÉDII KRÁLE RICHARDA II.