RECENZE: Wildefire, Hampstead Theatre ✭✭

Fraser James a Ricky Champ. Foto: Ellie Kurttz Wildefire

Hampstead Theatre

10. listopadu 2014

2 hvězdičky

Dramatik Roy Williams o své nové hře Wildefire, která má právě premiéru v londýnském Hampstead Theatre v režii Marii Aberg, říká:

„Instinktivně jsem cítil, že policistka bude mnohem zajímavější, protože v tomto světě musí víc dokazovat. Také bylo důležité, aby ústřední postava a její boj byly metaforou toho, jak se Metropolitní policie dnes možná sama vidí. A to, že jde o ženu, dodává příběhu další napětí.“

Ačkoliv nelze s jistotou říci, „jak se Metropolitní policie dnes možná sama vidí“, pochybuji, že by se viděla tak, jak ji zde Williams vykreslil. Zkorumpovaná, hloupá, bláhově loajální a plná zločinců – ne, silně pochybuji, že se takto londýnský „Met“ vidí.

Stejně tak je těžké pochopit, proč by policistka nutně musela mít „v tomto světě víc co dokazovat“, nebo proč ženské postavě v hlavní roli automaticky připadá „další napětí“. Proč? Možná, že stejně jako v mnoha jiných oblastech života musí ženy dokazovat své kvality tam, kde muži nikoliv, ale to se rozhodně netýká jen Metropolitní policie a hra o tom nepředkládá žádné důkazy.

V tom, co zde Williams napsal, není naprosto nic nového. Seriály jako The Bill nebo Hlavní podezřelý toto téma zpracovaly už dávno a mnohem poutavěji.

Gail je policistka čerstvě přeložená na londýnskou stanici. Hned po příchodu radí ostatním, jak nejlépe uklidit zvratky. Ano, skutečně. Má manžela a dceru, a jak se vrhá do práce a snaží se získat uznání kolegů, rodina ji vídá čím dál méně. Její parťák Spence ji zasvěcuje do tajů řemesla a ukazuje jí realitu svého pojetí policejní práce – platí informátorům v rozporu s oficiálními předpisy.

Gail s tím má morální problém, ale poté, co je Spence před jejíma očima brutálně zavražděn (čemuž nedokáže zabránit, což ji následně pronásleduje), snaží se stylizovat do jeho obrazu: chce být drsnější a bezohlednější policajtkou. Všechno se však strašlivě zvrtne a ona je od sboru propuštěna po sérii drogových závislostí, domácího násilí a profesionálních pochybení (včetně varování gangstera před chystanou ratií).

Namísto toho, aby byla za své četné zločiny stíhána, vidíme ji v závěrečné scéně, jak se snaží napravit škody u jedné z obětí svého špatného úsudku a ztraceného morálního kompasu.

Zůstává nejasné, co se nám Williams snaží sdělit. Je tu spousta úzkosti, křiku, násilí, vulgarit a silných sexuálních narážek – ale celek nepůsobí soudržně ani objevně. Žádný hlubší vhled do těžkostí moderní policejní práce, ať už pro muže či ženy, se nekoná.

Režisérka Maria Aberg se k výzvám, které Wildefire nabízí, staví čelem. Nechybí drsně realistické násilí – vražda Spence a její následky jsou obzvlášť působivé. Scény chaosu, nepokojů a domácího násilí jsou hlučné, konfrontační a plné bolesti. Tato inscenace je téměř jistě lepší, než si samotná hra zaslouží.

Velká část dialogů je bohužel nesrozumitelná a to, co slyšet je, je buď vykřičené, nebo špatně podané. Je proto velmi těžké se do postav vžít nebo s nimi sympatizovat. Třemi hlavními výjimkami jsou Cian Barry jako Vince (pěkně ztvárněný dobrý muž v těžké situaci), Ricky Champ jako Spence (archetypální strážník, ochotný riskovat pro vyšší dobro, i když to znamená překročit hranici) a Sharlene Whyte jako Maxine (která naprosto výjimečně zvládla nemožně napsanou scénu po pohřbu svého manžela).

V hlavní roli působí Lorraine Stanley poněkud nepatřičně a ztraceně. Hodně se zdůrazňuje sexuální stránka postavy, ale Stanleyina Gail působí téměř antisexuálně. Role vyžaduje detail, péči a jemné nuance, ale Stanley ve svém podání sází spíše na „bílý šum“. Místo aby z postupného rozkladu Gailiny osobnosti udělala bolestnou, ale pochopitelnou cestu, je příliš pronikavá a křečovitá – spíše karikatura než skutečná bytost.

Tara Hodge hraje Kristal, ženu s násilnickým partnerem. Gail se ji snaží povzbudit, aby násilí ohlásila, ale Kristal to opakovaně odmítá. Když je pak konečně ochotná to udělat, Gail ji kvůli vlastním problémům odmítne pomoci. Kristal je následně brutálně zmlácena do bezvědomí. Zůstane zřejmě trvale zmrzačená s roztříštěnou čelistí; bolest ji bude provázet po zbytek života. Nejlepší moment Stanley přichází v závěrečné dojemné scéně, kdy přinese Kristal kresbu od jednoho z jejích dětí a čelí následkům škod, které dopustila.

Dobrou práci odvádí Danny Dalton (manžel Gail, Sean) a Fraser James jako Don, nadřízený důstojník. Ani jedna role však není napsána příliš kvalitně, takže prostoru pro velký výkon je málo. V případě Jamese pak jeho artikulace, zejména v hlučných davových scénách, ponechává mnoho přání nesplněných.

Naomi Dawson vytvořila zajímavou a působivou scénu – je to vskutku kreativní využití prostoru Hampsteadu, které umožňuje intimitu i odstup, což je vzácný kousek. James Farncombe vše dobře osvětluje, i když Dawson možná až příliš nadužívá mlhostroje k vytvoření „atmosféry“.

Bojové scény jsou skvěle zinscenovány (Kate Waters) a pohybová stránka je zdařilá (Ayse Tashkiran), i když občas pohyb spíše ruší, než aby umocňoval náladu. V jednu chvíli dojde k podivnému a rozptylujícímu skupinovému třesení, které mělo být zřejmě atmosférické.

Moderní policejní práce je bezpochyby náročné řemeslo. Ženy a příslušníci menšin to u sboru mohou mít těžší než jejich bílí mužští kolegové. Tato hra však k osvětlení problému přispívá jen málo, raději sází na klišé a kráčí po vyšlapaných cestách. Nabízí sice několik momentů syrové hrůzy a občasný vhled do skutečné tragédie, doplněný o drsné dialogy a situace.

Wildefire je nová hra, která však nemá co nového říct. Je to promarněná příležitost skutečně prozkoumat důležitá témata: Platí i dnes devět zásad policejní práce sira Roberta Peela, které měly vytvořit etický policejní sbor? A pokud ano, jsou skutečně uplatňovány?

Williams hru otevírá citací těchto Peelových zásad, ale pak se mu nedaří se jimi dál jakkoliv smysluplně zabývat. Divadelní program obsahuje vynikající esej lorda Paddicka, bývalého zástupce komisaře Metropolitní policie. Hra, která by zkoumala témata, jež Paddick nastiňuje... to by teprve bylo něco.“}