RECENZE: Beautiful Thing, Above The Stag ✭✭✭✭

Julian Eaves recenzuje hru Beautiful Thing od Jonathana Harveyho v nově otevřeném prostoru divadla Above The Stag ve Vauxhallu.

Beautiful Thing – Above The Stag. Foto: PBG Studios Beautiful Thing

Above The Stag,

8. června 2018

4 hvězdičky

Rezervujte zde

Výběr této hry pro zahájení provozu v novém domově tohoto skvělého divadla byl trefou do černého. Divadlo začínalo v místnosti nad hospodou ve Victorii, poté sídlilo v zapadlém železničním oblouku ve Vauxhallu a nyní se přestěhovalo na svou třetí adresu: do dvou mnohem velkolepějších, hlubších a kompletně zrenovovaných železničních oblouků přímo na nábřeží Albert Embankment, naproti budově MI6. Před prahem mají stromy a trávník a hned za budovou se rozkládá zeleň parku Spring Gardens s městskou farmou, gastro-pubem a luxusní čajovnou. Skutečně „krásná věc“ (Beautiful Thing).

Nové působiště se pyšní větším kinosálem s pevným sezením (kde se odehrává současná premiéra), menším flexibilním studiovým prostorem (který bude brzy dokončen), prostorným barem (jenž zanedlouho přivítá i denní návštěvníky) a také zkušebnami a kancelářemi. Je to skvělý přírůstek na londýnské divadelní scéně a – technicky vzato – nejnovější příspěvek do seznamu hlavních metropolitních scén. Zároveň jde o další úspěšný krok v rámci gentrifikace oblasti Vauxhall.

Beautiful Thing. Above The Stag. Foto: PBG Studios

Nestárnoucí komedie Jonathana Harveyho z 80. let o rozkvětu mladé lásky na sídlišti v Thamesmeadu je šarmantním způsobem, jak tuto scénu pokřtít. Scénografu Davidu Shieldsovi nabízí skvělou příležitost předvést možnosti prostoru díky rozsáhlé scéně, která věrně rekonstruuje brutalistní architekturu sídliště 60. let. Scéna citlivě reaguje na disciplinovanou a přesnou režii Stevena Dextera: estetika nám napovídá, že pro obyvatele tu moc místa nezbývá, a tak je každý volný centimetr využit naplno – od kopání do míče až po mistrně zinscenovanou rvačku. Lidé jsou zde nuceni k neustálému vzájemnému kontaktu, k jakési sociální „frottáži“ (což Jamie vysvětluje jako francouzský výraz pro sýr).

Ústřední postavou těchto obyvatel je skvěle obsazená Kyla Frye v roli neustále aktivní matky samoživitelky Sandry. Její výkon bude pravděpodobně považován za jednu z nejvýraznějších událostí roku na scéně Fringe a Off West Endu. Každému slovu a každému taktu role vdechuje život s odhodlanou energií postavy, která v životě nepoznala nic než boj, ale nikdy se nepoddala tlaku a totéž netoleruje ani u nikoho jiného.

Beautiful Thing. Foto: PBG Studios

Joshua Asare jako její poměrně rozmazlený syn Jamie, který miluje muzikály, vykresluje cestu od chladného odcizení a kyselé teenagerské ambivalence až k citovému sblížení se sousedem Steem, fotbalistou, kterého s pevnou zranitelností hraje Ryan Anderson. Hlavním pozorovatelem těchto postav však není matka, ale milovnice skupiny Mamas and the Papas, která bydlí vedle – prostořeká Leah, jíž Phoebe Vigor propůjčila ostrou, uličnickou eleganci.

Říkám prostořeká, ale měli byste slyšet, jak jí to Sandra vrací v jedné scéně za druhou, kdy Harveyho lingvistická gymnastika nabírá olympijské tempo. Jeho vtipy prakticky nestárnou. V jeho scénáři je jiskřivá svěžest, která nás dodnes nutí k úsměvu – ať už nad laciností mnohých citů (zejména v první polovině), nebo nad vytříbenou přesností jejich vyjádření. Humor je dávkován s mistrnou přesností a „štědrou úsporností“, což nám umožňuje obdivovat jeho hojnost a zároveň nám dopřává čas a prostor si všechny ty chytré zvraty vychutnat. Sandra má také přítele, kterého si vydržuje – v každém slova smyslu – zženštilého „nového muže“ Tonyho (Kieran Mortell), který je k užitku asi jako Steův neviděný, ale krátce slyšený opilý a agresivní otec.

Jack Weir vše osvětluje s citem pro hloubku a rozměr lokace i pro potřebu vyjádřit poetickou „transformaci“ tohoto světa skrze povznášející sílu lásky. Andy Hill pak s naprostou profesionalitou ovládá tolik potřebné vsuvky balad ze západního pobřeží 60. let a další zvuky, které pomáhají povýšit tento fádní svět na něco výjimečného.

Rezidentní producent Peter Bull vše propojil a přivedl do tohoto nového království i své věrné mecenáše, díky jejichž vytrvalé podpoře se toto divadlo mohlo stát tím, čím je dnes: jediným britským LGBT divadlem s vlastními, na míru postavenými prostory. Představený program naznačuje snahu udržet si stávající klientelu i na novém místě. Zda bude toto publikum samo o sobě stačit k dalšímu růstu, se teprve uvidí, ale první reakce jsou slibné. Fanoušci divadlo zjevně milují a plní sály do posledního místa. Je to skvělé, jejich přízeň je hmatatelná. Jistě, plynulost produkce možná ještě není stoprocentní – sžití s novým prostorem a jeho vrtochy vždy vyžaduje čas; navíc technická závada o premiéře zdržela začátek o půl hodiny, což herce jistě trochu vyvedlo z míry, takže v úvodu nebyli tak jistí jako v průběhu večera. Na tom ale nesejde. Počáteční obtíže k rozjezdu patří a toto je velmi povzbudivý start.

REZERVUJTE SI VSTUPENKY NA BEAUTIFUL THING V DIVADLE ABOVE THE STAG