RECENZE: Zločin a trest, amfiteátr The Scoop ✭✭

Foto: Sheila Burnett Zločin a trest: Rockový muzikál

The Scoop

2. září 2016

2 hvězdičky

Režisér Phil Willmott se vrací do londýnského bezplatného letního amfiteátru The Scoop s další divadelní adaptací literární klasiky. Tentokrát si vzal na paškál Dostojevského román „Zločin a trest“ z roku 1866 a ve spolupráci s ikonou osmdesátkového pop-rocku Toyah Willcox jej proměnil v kondenzovaný jukebox muzikál.

V samotném srdci festivalu London Bridge City panuje elektrizující atmosféra; z kulis Philipa Eddollse stoupá scénický kouř, který se mísí s vůní letního grilování. Musím se však přiznat, že mé srdce tíhlo spíše k popíječům prosecca a pojídačům burgerů v hledišti než k Willmottovu hudebnímu zpracování.

Obsazení nelze upřít houževnatou energii, s níž se pouští do silného a agresivního příběhu Rodiona Raskolnikova. Tento zchudlý bývalý student, sužovaný ochromující úzkostí, v Petrohradu 19. století spíše jen přežívá. Pronásledován vražednými myšlenkami zabije starou lichvářku Alenu Ivanovnu a její sestru Lizavetu. Doufá, že ukončením jejich nekalého řemesla (kterého se sám stal obětí) a krádeží jejich bohatství zajistí lepší život chudým. Raskolnikovova muka se však stupňují a on se propadá do horečnatých výčitek svědomí, dokud není nakonec přesvědčen, aby za své hříchy pykal a hledal vykoupení.

The Wavel Dragon v The Scoop. Foto: Sheila Burnett

Alec Porter v roli Rodiona Raskolnikova působí angažovaně a předvádí kvalitní pěvecký výkon. Willmottovým záměrem bylo „prozkoumat zadumaného odcizeného vraha jako onen typ charismatického zlobivého kluka, který nás v dospívání přitahuje“. I když mám pocit, že Porter vtiskl postavě jistou „spratkovskou“ kvalitu a naplnil tak režisérovu vizi, chybělo mi ono ochromující zoufalství a děs, ze kterého se mi při četbě knihy tají dech. Angela Laverick ztvárňuje sápající se Kateřinu s obrovským nasazením a Rachel Delooze (Soňa) spolu se Zacem Hamiltonem (Dmitrij) táhnou celou show díky skvělým vokálům, ačkoliv některé hudební volby působí křečovitě. Jukebox muzikály mají obvykle ten problém, že se děj a postavy podřizují známým hitům na úkor skutečného vývoje. Zatímco čísla jako „Angels & Demons“ nebo „I Want to Be Free“ dávají smysl, jiná už méně. Policejní inspektor Porfirij Petrovič zpívá slavný hit „It’s a Mystery“ ve chvíli, kdy začíná vyšetřování vraždy Ivanových. Na scéně ho doplňují oběti v parukách s rudými fábory přes obličej, které kolem něj začnou tančit jako zombie. Ačkoliv je komediální prvek pro odlehčení pochmurné atmosféry vítaný, zde působil spíše rozpačitě než vtipně.

Foto: Sheila Burnett

Willmott doufá, že jeho adaptace „Zločinu a trestu“ inspiruje diváky k přečtení předlohy. Když tak teď sedím a znovu listuji stránkami o Raskolnikovově vražedném spiknutí, mohu potvrdit, že v tomto ohledu uspěl. Přesto cítím mnohem hlubší spojení s postavami skrze Dostojevského slova než z tohoto představení, což je možná dáno i tím, že verze byla zkrácena na pouhých 90 minut. Celkově jsem čekal, že se mi sevře žaludek, ale inscenace mě spíše jen lehce pošťouchla. Přesto je obdivuhodné, co Phil Willmott každý rok dokáže. Nejenže nabízí bezplatná představení těm, kteří v divadle nikdy nebyli, nebo těm, kteří by za vstupenky neplatili (případně si už nemohou dovolit neustále rostoucí ceny lístků), ale především nám připomíná příběhy, na které se práší v našich knihovnách – ty, které jsme odsunuli dozadu za Harryho Pottera a Deník Bridget Jonesové. Ve výsledku vlastně nesejde na tom, jestli se mi muzikál líbil, protože mě přivedl ke klasice, kterou jsem měl docenit už dávno – a že je to zatraceně dobré čtení.

„Zločin a trest“ se hraje v The Scoop v rámci London Bridge City Summer Festivalu až do 25. září 2016.

RESERVUJTE SI VSTUPENKY NA ZLOČIN A TREST