RECENZE: Keeping On Keeping On – Alan Bennett, nakladatelství Faber and Faber ✭✭✭✭

Keeping On Keeping On (Nepřestávat přestávat).

Alan Bennett

Faber and Faber.

4 hvězdičky

Objednejte si výtisk na Amazon.co.uk „I kdybych probodl Judi Denchovou vidlemi, pořád mě budou mít za roztomilého plyšového medvídka,“ říká Alan Bennett o svém statusu „národního pokladu“. Každý, kdo během jeho kariéry hltal jeho texty, hry a deníky, ví, že Bennett má mnohem ostřejší hrany, než by napovídal jeho neškodný, mazlivý mediální obraz.  Toto je třetí svazek jeho deníků, pokrývající léta 2005–2015, a jeho sžíravé postřehy nabízejí trefnou momentku Británie za Blaira, Browna a následně konzervativců, prokládanou lokálními tématy a samozřejmě jeho dramatikou. Součástí tohoto vydání jsou deníkové záznamy z natáčení filmů The History Boys (Hrdinové historie) a The Lady in the Van (Dáma v dodávce) a ze vzniku jeho her pro National Theatre – The Habit of Art, Hymn, Cocktail Sticks a People. Působí to, jako by jednotlivé zápisky byly vybírány téměř náhodně; jeho břitký vtip míří na širokou škálu témat a v úvodu sám čtenáře varuje, že je tam možná až příliš mnoho návštěv kostelů. Je jich tam požehnaně, ale to nadšení (a občasné zoufalství) nad architekturou, kterou zkoumá se svým manželem Rupertem, je čtivé a zasvěcené.  Navíc si uvědomíte, že právě tyhle výlety a návštěvy památek National Trust vedly ke zrodu hry People. Je až šokující, kolik zpravodajských událostí z té doby jsem už stihl zapomenout – takovému bombardování informací jsme dnes denně vystaveni. Jeho obrana knihoven, hněv nad rozprodejem státního majetku a hodnot (Jeremyho Bunta popisuje tak, že vypadá jako realitní makléř provázející kupce barákem) i jeho odpor k Thatcherové a Blairovi, to vše nabízí vhled do naší měnící se společnosti. Ano, teď mu nejspíš vynadají do „levičáků“, ale pro levičáka, jako jsem já, dávají jeho slova velký smysl. Pokud mají deníky nějakou chybu, je to absence silnější dějové linky. Jestli hledáte knihu, která dopodrobna mapuje dramatikův tvůrčí vývoj, tady asi neuspějete.  Jen tak mimochodem zmíní hru, na které pracuje, nebo příhodu ze zkušebny, ale nikdy se u tvůrčího procesu nezastaví – hned další zápis je o něčem úplně jiném, a pak už je hra po premiéře, aniž bychom do jejího vzniku hlouběji nahlédli. Kniha je ale prošpikována historkami ze showbyznysu, sahajícími až do dob Beyond the Fringe, a stále odkrývá krásné postřehy a vzpomínky na jeho rodinu. Často jsou nejlepší ty nejkratší a nejúsečnější zápisy: „26. května. Dneska by se cestě do Damašku říkalo ‚strmá křivka učení‘.“ „1. května. Nevyslovený dialog: Sedíme v autě a přes cestu příliš pomalu přechází hezká holka. Kdybych byl odvážný (nebo šílený), stáhl bych okýnko a řekl: ‚Hele, jsme buzny. Velký kozy s náma nic nedělaj.‘“ Díky doplnění o úvody ke hrám, které možná už máte, pokud si kupujete samotné texty, je skvělé mít tolik jeho tvorby na jednom místě.  Najdete tu i dva dříve nepublikované scénáře, Denmark Hill a původní inspiraci pro Talking Heads s názvem Hand of God, což z tohoto vydání dělá velmi hodnotný kousek. Nechybí ani postskriptum napsané v den výsledků referenda o EU a já opravdu doufám, že se dočkám i čtvrtého svazku deníků, kde si přečtu o jeho reakcích na Brexit, Trumpa a jakékoliv další dílo, kterým nás potěší.

OBJEDNEJTE SI VÝTISK KNIHY ALANA BENNETTA: KEEPING ON KEEPING ON